Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Jak byla skloněna rotační osa Uranu?

Jak byla skloněna rotační osa Uranu?

13.10.2011

Rotační osa planety Uran je velmi skloněná, což z ní dělá velmi zvláštní těleso ve Sluneční soustavě. Astronomové předpokládají, že se v minulosti s planetou srazilo při velkém impaktu nějaké jiné těleso. Avšak nové výzkumy, které byly prezentovány 6. října 2011 na zasedání EPSC-DPS (European Planetary Science Congress organizovaný Division for Planetary Sciences of the American Astronomical Society) v Nantes (Francie), pozměňují naše poznatky o tom, jak Uran k nakloněné rotační ose přišel.

Na základě počítačových simulací vzniku planet a jejich vzájemných srážek se zdá, že v počátečním období života planeta Uran „zažila“ několik menších srážek místo doposud předpokládané jedné velké kolize. Tento výzkum může mít závažné důsledky pro současné teorie vzniku obřích planet.

Uran je zajímavý tím, že jeho rotační osa je skloněna o úhel 98°, tzn. že leží téměř v rovině jeho oběžné dráhy kolem Slunce. Tento sklon je příliš značný v porovnání s jinými planetami, jako je například Jupiter (3°), Země (23°) nebo Saturn či Neptun (29°). Uran se tak ve skutečnosti „kutálí“ po své oběžné dráze.

Všeobecně přijímaná teorie je, že se v minulosti s Uranem několikrát srazila jiná tělesa o hmotnosti větší než Země. Nicméně je zde jedna podstatná vada této představy: měsíce Uranu by měly i po předpokládaných srážkách a naklonění rotační osy Uranu dál obíhat po původních drahách (pouze by se pod nimi měla jinak naklonit planeta – měly by tedy obíhat po drahách se značným sklonem k rovníku planety). Avšak jak známo, měsíce obíhají přesně nad rovníkem planety, jako kdyby se tak již zformovaly.

Tato dlouho přetrvávající záhada byla vyřešena mezinárodním týmem astronomů, jehož vedoucím byl Alessandro Morbidelli (Observatoire de la Cote d’Azur, Nice, Francie). Závěry výzkumu byly představeny 6. října 2011 na zasedání EPSC-DPS v Nantes.

Alessandro Morbidelli a jeho spolupracovníci provedli simulace k napodobení různých impaktních scénářů, aby zjistili nejpravděpodobnější způsob naklonění rotační osy Uranu. Dospěli k závěru, že pokud by byl Uran „bombardován“ v době, kdy byl ještě obklopen protoplanetárním diskem – tj. materiálem, z kterého by se zformovaly jeho měsíce – pak by se tento disk mohl reformovat do podoby tlusté „koblihy“ nad rovníkem planety po změně sklonu její rotační osy. Srážky uvnitř disku by způsobily zploštění tohoto útvaru, což by následně vedlo ke vzniku měsíců na drahách, na jakých je pozorujeme i v současné době.

Počítačová simulace jedné srážky vedla k neočekávanému závěru: z výše uvedeného scénáře vyplynulo, že by měsíce měly obíhat retrográdně – totiž v opačném směru, než se otáčí planeta a než pozorujeme v současné době. Pokud však rotační osa Uranu byla nakloněna v důsledku minimálně dvou menších kolizí, pak existuje mnohem větší pravděpodobnost, že měsíce budou obíhat v tom „správném“ směru.

Tento objev má naději na úspěch, nehledě na současné teorie vzniku planet, které bude nutno změnit. Morbidelli říká: „Standardní teorie vzniku planet předpokládá, že Uran, Neptun a jádra Jupiteru a Saturnu vznikla tzv. akrecí malých těles v protoplanetárním disku a nebyly přitom vystaveny žádné velké kolizi. Avšak skutečnost, že Uran byl zasažen jiným tělesem minimálně dvakrát, napovídá, že závažné impakty byly typické pro období formování obřích planet. Takže standardní teorie by měla být revidována.“

Zdroj: http://www.europlanet-eu.org/outreach/index.php?option=com_content&task=view&id=359&Itemid=41

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz