Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Hvězdy za oponou

Hvězdy za oponou

03.02.2010

ESO 005/10 tisková zpráva

ESO zveřejnila nádherný záběr okolí obří hvězdné porodnice NGC 3603, ve které se nepřetržitě rodí nové hvězdy. Snímek pořídil dalekohled ESO/VLT. Za přírodní ‚divadelní oponou‘ je zde skryta jedna z nejzářivějších a nejkompaktnějších hvězdokup naší Galaxie. Obsahuje především mladé hmotné stálice, a proto je považována za místní analogii aktivních oblastí zrodu nových hvězd, které známe z jiných galaxií. Hvězdokupa také obsahuje tu nejhmotnější hvězdu, jaká byla dosud ‘zvážena’.

NGC 3603 je oblast zrodu hvězd – kosmická továrna na hvězdy, která ze svých oblaků plynu a prachu překotnou rychlostí tvoří nové a nové stálice. Nachází se 22 000 světelných let od nás a je tedy nejbližší známou oblastí tohoto typu v Galaxii. Pro astronomy představuje unikátní laboratoř pro zkoumání procesů hvězdotvorby, které jsou v cizích galaxiích velmi obvyklé, ale vzhledem k velké vzdálenosti se obtížně pozorují.

Za svůj tvar mlhovina vděčí intenzivnímu záření a silným hvězdným větrům mladých stálic. Hmotné hvězdy tak roztahují prachoplynnou oponu a otvírají pohled na spousty zářících ‘sluncí’. Centrum hvězdokupy NGC 3603 hostí tisíce stálic mnoha typů (ESO 46/99). Většina z nich je svou hmotností podobná Slunci. Nejnápadnější je ale skupina velmi hmotných hvězd blízko konce svého života. Několik modrých superobrů a tři Wolf-Rayetovy hvězdy [a] jsou zde vměstnány do prostru menšího než 1 světelný rok krychlový. Na základě nedávných pozorování provedených pomocí přístroje SINFONI na dalekohledu VLT astronomové potvrdili, že jedna z těchto hvězd je téměř 120krát hmotnější než Slunce. Zaujala tak pozici nejhmotnější známé hvězdy v naší galaxii. [1] 

Oblaka kolem hvězdokupy NGC 3603 nám poskytují doslova rodinný portrét hvězd v rozličných stádiích vývoje, od plynných struktur hroutících se v protohvězdy, přes ‘hvězdné novorozence, dospělce ba i důchodce na sklonku života’. Všechny hvězdy jsou však zhruba stejně staré, asi 1 milion let, což je jen ‚mrknutí okem‘ ve srovnání s věkem Sluneční soustavy – zhruba 5 miliardami let. To, že některé z hvězd po milionu let teprve začínají svůj život a jiné již umírají, je dáno obrovským rozpětím jejich hmotností: těm hmotným, jasným a horkým život uplyne mnohem rychleji než jejich chladnějším a subtilnějším protějškům.

Nově zveřejněný snímek pořízený přístrojem FORS na dalekohledu VLT (Cerro Paranal, Chile) zachycuje široké okolí hvězdokupy a odhaluje bohaté struktury prachoplynných oblaků.

 

Zdroj
  

Poznámky

[a] Wolf-Rayetovy hvězdy jsou velmi hmotné a zářivé stálice odvrhující obrovská množství hmoty těsně předtím, než skončí svůj život grandiózním výbuchem supernovy.

[1] Hvězda NGC 3603-A1 je zákrytová dvojhvězda, jejíž složky kolem sebe obíhají jednou za 3,77 dne. Hmotnější složka obsahuje hmotu 116 Sluncí, ta méně hmotná ‚jen‘ 89.
 
ESO (Evropská jižní observatoř) je mezinárodní evropskou organizací pro astronomii. Jejími členy (14) jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních dalekohledů, jenž zpřístupní astronomům významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli v astronomickém výzkumu a mezinárodní spolupráci. V současnosti provozuje světově jedinečné observatoře, jež se nacházejí na poušti Atacama Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Paranalu ESO provozuje nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle – Velmi velký dalekohled (VLT). Zároveň je ESO evropským zástupcem  největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Bude pracovat ve viditelném a infračerveném oboru a stane se největším dalekohledem světa.


Kontakty

Henri Boffin; ESO, Garching, Germany; Phone: +49 89 3200 6222; E-mail: hboffin (at) eso.org

Překlad: Jiří Srba, Hvězdárna Valašské Meziříčí
Národní kontakt: Pavel Suchan +420 267 103 040; suchan@astro.cz


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz