Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

18.09.2017
Hvězdárna se zapojila do oslav Dnů města Valašské Meziříčí

Ve dnech 15. a 16. září 2017 se naše hvězdárna připojila k oslavám Dnů města Valašské Meziříčí. Tuto akci finančně podpořilo Město Valašské Meziříčí v rámci podpory malého rozsahu.  

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Hvězdní sourozenci

Hvězdní sourozenci

20.08.2015

ESO 034/15 tisková zpráva

Otevřené hvězdokupy nejsou pouze dobře vypadajícími objekty na astronomických fotografiích. Naprostá většina hvězd vzniká ve hvězdokupách a ty jsou tak pro astronomy unikátními laboratořemi ke studiu vývoje hvězd. Hvězdokupa na snímku nese označení IC 4651. Záběr byl pořízen pomocí dalekohledu MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m, který je vybaven kamerou WFI (Wide Field Imager) a pracuje na observatoři La Silla v Chile. Hvězdy v této poměrně staré hvězdokupě v současnosti vykazují velmi pestrou paletu vlastností.

Přehršel hvězd zachycených na tomto novém snímku z produkce ESO patří k otevřené hvězdokupě IC 4651. Ta se nachází v naší Galaxii a leží asi 3 000 světelných let od nás. Na jižní obloze byste ji našli v souhvězdí Oltář. Kupa je asi 1,7 miliardy let stará a na poměry běžné u těchto objektů je ve středním věku. Tento kosmický objekt objevil Solon Bailey, průkopník stavby astronomických observatoří na suchých a vysoko položených místech And. Do katalogů hvězdokupu zanesl dánsko-irský astronom John Louis Emil Dreyer v roce 1896.

V naší Galaxii známe přes tisíc otevřených hvězdokup, ale předpokládá se, že jich ve skutečnosti obsahuje mnohem více. Řada z těch známých však byla zkoumána velmi podrobně. Pozorování těchto objektů značně prohloubilo naše znalosti formování a vývoje Galaxie i jednotlivých hvězd. Astronomům rovněž umožňují testovat modely hvězdného vývoje.  

Stálice v nitru hvězdokupy IC 4651 všechny vznikly zhruba ve stejnou dobu z jednoho oblaku plynu [1]. Tito hvězdní sourozenci jsou však k sobě vázáni jen slabým poutem vzájemného gravitačního působení a gravitace mezihvězdného plynu. Při interakci hvězdokupy s jinými objekty v Galaxii (dalšími hvězdokupami nebo oblaky plynu) a díky postupné ztrátě mezihvězdného plynu, který je buď spotřebován na formování nových hvězd, nebo vymeten pryč z hvězdokupy, se struktura hvězdokupy začíná postupně měnit. Nakonec zbylá hmota v kupě nedokáže udržet ani hvězdy a i ty postupně unikají. Nedávná pozorování kupy IC 4651 ukázala, že hvězdokupa obsahuje hmotu asi 630 Sluncí [2], a odhaduje se tedy, že původně obsahovala asi 8 300 hvězd o celkové hmotnosti 5 300 Sluncí.   

Jelikož tato hvězdokupa je poměrně stará, bude v jejím případě část ztráty hmoty způsobena koncem života těch nejhmotnějších hvězd v podobě explozí supernov. Většina hvězd, které z hvězdokupy zmizí, však nezanikne, ale pouze se 'odstěhuje'. Při průchodu hvězdokupy kolem mohutných oblaků plynu nebo při blízkém setkání s jinou hvězdokupu, můžou být hvězdy doslova vyrvány, anebo prostě jen oddriftují pryč z hvězdokupy.

Malá část těchto ztracených hvězd však může zůstat slabě gravitačně vázána k mateřské kupě a obklopuje ji ve větší vzdálenosti. Ostatní odlétnou od úplně pryč a přidají se k o ostatním hvězdám osamoceně brázdícím po Galaxii. Naše Slunce bylo v milosti patrně součástí podobné hvězdokupy, jako je IC 4651, až dokud se spolu se svými sourozenci nerozběhlo po celé Galaxii.

Snímek byl pořízen pomocí dalekohledu MPG/ESO (MPG/ESO 2.2-metre telescope) s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m, který je vybaven kamerou WFI (Wide Field Imager) a pracuje na observatoři La Silla v Chile (La Silla Observatory). Kamera je složena z několika CCD čipů s celkovým rozlišením 67 megapixelů a je schopna najednou pozorovat část oblohy s plochou srovnatelnou s Měsícem v úplňku. Zařízení umožňuje provádět pozorování nejen ve viditelném světle, ale i v blízké infračervené oblasti. K dispozici je více než 40 úzkopásmových filtrů. Tento snímek však byl sestaven ze záběrů využívajících jen tři filtry.

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] Ačkoliv většina zobrazených hvězd patří ke hvězdokupě IC 4651, ty nejjasnějších ve skutečnosti leží blíže mezi námi a hvězdokupou, a ty nejslabší naopak leží mnohem dále.

[2] Množství je ve skutečnosti mnohem větší než odhadovaly starší studie, které zkoumaly mnohem menší oblast a nemohly tak vzít v úvahu mnohé hvězdy, které leží dále od středu hvězdokupy.

 

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz