Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Hvězdné kolize. Způsobí jedna z nich zánik Sluneční soustavy?

Hvězdné kolize. Způsobí jedna z nich zánik Sluneční soustavy?

07.01.2015

Jedna ze složek binárního systému, známá jako HIP 85 605, je na kolizní dráze s naší Sluneční soustavou. Hvězda se nachází ve vzdálenosti 16 světelných let a ze Země ji můžeme pozorovat v souhvězdí Herkula. Tato hvězda nebyla dosud ničím výjimečná. Díky výzkumu, který provedl Dr. Coryn Bailer-Jones z Max-Planck-Institutu Astronomie u Heidelbergu, se však stala zajímavou. Nachází se totiž na kolizní dráze s naší Sluneční soustavou.

 

 

 

Zatím se bát nemusíme

Dobrá zpráva však je, že podle jeho výpočtů by měla tato hvězda minout naší Sluneční soustavu ve vzdálenosti 0,04 parseků, což odpovídá zhruba vzdálenosti 8000 AU (tedy 8000 násobku vzdálenosti Země – Slunce). To tedy znamená, že by neměla mít vliv na Zemi ani na jiné planety v naší soustavě. A možná nejdůležitější na této zprávě je fakt, že se tak stane za 240 000 až 470 000 let.

Jak jistě víte, vše ve vesmíru se neustále pohybuje a je tedy logické, že čas od času může k nějaké hvězdné srážce dojít. Každá galaxie obsahuje nesmírné množství hvězd – několik miliard – vzdálenosti mezi nimi jsou však obrovské. Takže i přes dlouhý život galaxií je pravděpodobnost srážky dvou hvězd ve skutečnosti extrémně malá.

Taková „blízká setkání“ jsou tedy poměrně vzácná. Hvězdné kolize se obvykle vyskytují pouze u binárních systémů, kde je bílý trpaslík nebo neutronová hvězda. Výjimkou může být fyzická dvojhvězda, kde složky systému obíhají po velmi blízkých oběžných drahách. Může se stát, že jedna z nich expanduje v průběhu svého vývoje, čímž ovlivní vývoj druhé složky. Dvojhvězda, jejíž obě složky jsou neutronovými hvězdami, se dokonce může sloučit do jedné neutronové hvězdy.

Nicméně ve vesmíru, jehož rozměr odhadujeme na 46 miliard světelných let ve všech směrech – a to mluvíme pouze o pozorovatelné části – je přiblížení dvou hvězd na vzdálenost 50 světelných dní velmi vzácnou a velmi těsnou událostí. A podobně je to i s dobou zbývající do události, čtvrt až půl milionu let je v astronomii velmi blízká budoucnost.

Nebezpečí číhá v Oortově oblaku

I přesto, že podle výpočtů by se neměla hvězda nacházet na přímé kolizní dráze s žádnou planetou Sluneční soustavy, představuje riziko, a to především při průchodu Oortovým oblakem. Jedná se o hypotetický kulovitý oblak ledových planetesimál obklopující Sluneční soustavu. Jelikož se nachází přibližně ve vzdálenosti mezi 20 000 a 50 000 AU od Slunce, mohla by HIP 85605 skutečně způsobit jeho vážné narušení. Mnohé z těchto planetesimál by mohly být vymrštěny do vesmíru, některé však i směrem do Sluneční soustavy, a tedy i k Zemi. Pokud by v tomto okamžiku Zemi stále obývalo lidstvo, mohlo by to znamenat pro Zemi a její obyvatele problémy, které by mohly trvat i několik milionů let. Na obrázku vlevo jsou znázorněny vzdálenosti  Sluneční soustavy, včetně Oortova oblaku. 

Minulá i budoucí hvězdná setkání

Podle Jonese se takové hvězdné setkání událo před 3,8 miliony let, kdy gama Microscopii, hvězda typu G7, která je 2,5x hmotnější než Slunce, minula náš systém ve vzdálenosti 0,35 až 1,34 parseků, čímž mohla způsobit velké poruchy v Oortově oblaku.

Na stránkách Max-Planck-Institutu Astronomie vědec Jones také vysvětluje, proč se věnuje právě tomuto odvětví. Jeho výzkum hvězdných setkání je motivován jeho zájmem o historii Země a v té samozřejmě hrály roli i astronomické události. V rámci programu „astroimpacts“ studuje tedy potencionální dopady astronomických jevů na Zemi. Poznamenává také, že studie vypracované dřívějšími metodami mohou mít nepřesné výsledky.

Naopak Dr. Bailor-Jones se opírá ve svém výzkumu o novější data či o nové vyhodnocení dat. V důsledku toho uvádí 90% pravděpodobnost, že HIP 85605 v příštích 240 až 470 tisíci lety mine naše Slunce ve vzdálenosti do jednoho parseku. Další velmi blízké setkání by mělo být za 1,3 milionu let, kdy nás oranžový trpaslík GL 710 mine ve vzdálenosti 0,1 až 0,44 pc.

Nové objevy díky družici Gaia

Jones se domnívá, že k přesnějším předpovědím v budoucnosti přispěje převážně družice Gaia. Gaia je vesmírná astrometrická observatoř Evropské kosmické agentury (ESO), která byla vynesena do vesmíru 13. prosince 2013 raketou Sojuz.

Jejím hlavním posláním je sestavit třírozměrnou mapu nejbližšího okolí Sluneční soustavy v naší Galaxii. Měla by zpřesnit polohu přibližně miliardy hvězd (odhadem 1 % hvězd v naší Galaxii), u 150 milionů nejjasnějších z nich pak také jejich radiální rychlost. Díky tomuto zmapování, tedy měření gravitačního potencionálu a stanovení radiální rychlosti, pak mohou vědci zjistit, zda hrozí případné srážky. Dalším přínosem pak bude případné objevení exoplanet kolem těchto hvězd. Podle současných kosmologických modelů kolem většiny hvězd naší Galaxie obíhají planety, tzv. exoplanety. 

Zdroj: 

http://phys.org/news/2015-01-rogue-star-hip-collision-solar.html

http://www.mpg.de/en

 

Doplnění: 

Podle posledních výzkumů je však možné, že realita je úplně jiná.V současné době není jasné, zda se jedná o fyzickou nebo optickou dvojhvězdu. Astrometrie složek z katalogu Hipparchos je zatížena značnou chybou, jako vhodnější řešení se jeví použití katalogu TYC2. V případě, že budeme uvažovat systém jako optickou dvojhvězdu a použijeme-li katalog TYC2, dojde s největší praděpodobností k přiblížení slabší složky systému ke Sluneční soustavě. Paralaxa hvězdy HIP 58605 podle dat z Hipparcha se totiž jeví jako vysoce nepravděpodobná hlavně z astrofyzikálních důvodů a úzký průlet kolem naší soustavy by v tom případě nehrozil. Nicméně pro přesnější prognózu jsou nutná další astrometrická měření.

Více zde:

http://arxiv.org/pdf/1412.3648v1.pdf

Reason to Doubt the Hipparcos Distance and the Close Flyby Scenario for the "Rogue Star" HIP 85605

 

autor: Sylvie Gorková


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz