Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Různé jevy napříč vesmírem emitují záření v celém rozsahu elektromagnetického spektra – od gama paprsků o vysokých energiích na jedné straně, které vzniká při nejenergetičtějších procesech v kosmu, až po mikrovlny a rádiové záření o nízkých energiích na straně druhé.
Mikrovlny, velmi stejnorodé záření, které může ohřát váš oběd či večeři, jsou vytvářeny četnými astrofyzikálními zdroji včetně silných zářičů známých jako masery (jakési mikrovlnné lasery), a dokonce silnějšími zářiči s poněkud drsnějším označením megamasery mající zdroj v centrech některých galaxií. Zejména intenzivní a svítivá galaktická centra jsou známa jako aktivní galaktická jádra. Podle názoru astronomů jsou poháněna přítomností superhmotných černých děr, které přitahují okolní hmotu k sobě a vyvrhují jasné výtrysky (jety) v podobě hmoty a záření.
Dvojice galaxií na publikovaném snímku vyfotografovaná prostřednictvím Hubbleova kosmického dalekohledu HST (NASA/ESA) byla pojmenována MCG+01-38-004 (na snímku nahoře, lehce zbarvená do červena) a MCG+01-38-005 (na snímku dole, lehce zbarvená do modra). Galaxie MCG+01-38-005 (známá též jako NGC 5765B) je zvláštním typem tzv. megamaseru; aktivní jádro galaxie vyzařuje obrovské množství energie, která stimuluje oblaka vody v jejím okolí. Jednotlivé atomy vodíku a kyslíku tvořící vodu jsou schopny absorbovat část této energie a vyzářit ji zpět na určitých vlnových délkách, z nichž část spadá do oblasti mikrovln neviditelných pro Hubbleův teleskop, ale pozorovatelných dalekohledy citlivými právě na tuto oblast elektromagnetického spektra. MCG+01-38-005 je také známa jako vodní megamaser.
Astronomové mohou využívat takovéto objekty ke studiu základních vlastností vesmíru. Mikrovlnná emise MCG+01-38-005 byla například využita k výpočtu vybraných hodnot k určení Hubbleovy konstanty a ke změření rychlosti, jakou se vesmír rozpíná. Tato konstanta je pojmenována na počest astronoma Edwina Hubblea, jehož pozorování byla důležitá pro objev rozpínání vesmíru a následně po něm byl pojmenován nejznámější kosmický teleskop.
Zdroj: https://www.nasa.gov/image-feature/goddard/2017/hubbles-megamaser-galaxy
autor: František Martinek