Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


02.05.2018
Za tajemstvím padajících hvězd: Jasný bolid nad jižním Maďarskem

Cokoliv se šustne nad obzorem, o tom čeští astronomové dobře vědí. A nezáleží na tom, že tentokrát proťal zářící objekt oblohu nad hranicí Maďarska a Chorvatska. Pomocí dálkové radarové detekce, pozorování pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch, kamerových systémů a velmi kvalitních spektrografů lze odhalit tajemství jasného objektu za hranicemi České republiky.

27.03.2018
Krteček letí znovu do vesmíru

V sobotu 24. března patřila hvězdárna opět rodinám s dětmi. Po únorové „Procházce sluneční soustavou“ jsme si pro ně tentokrát připravili program s názvem Krteček letí znovu do vesmíru. Krtek se poprvé vydal do vesmíru se svým velkým kamarádem - americkým astronautem Andrew Feustelem - v roce 2011, kdy na oběžné dráze Země strávili společně 16 dní. Ve středu 21. března se vypravili do vesmíru podruhé. Odletěli z kosmodromu Bajkonur v ruské raketě Sojuz k Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Jejich mise bude tentokrát trvat skoro půl roku a krtkův kamarád Andrew bude dokonce 3 měsíce velitelem celé stanice.  

06.03.2018
Zastavení ministra kultury na valašskomeziříčské hvězdárně

Včera odpoledne 5. března 2018 ředitel hvězdárny Ing. Libor Lenža doslova a do písmene „kosmickou rychlostí“ představil ministru kultury PhDr. Iljovi Šmídovi naši valašskomeziříčskou hvězdárnu.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Gigantická galaktická kolize

Gigantická galaktická kolize

10.11.2010

ESO 044/10 tisková zpráva

Astronomové z Evropské jižní observatoře pořídili efektní nový snímek neobvyklé galaxie NGC 7252. Tento galaktický spletenec vznikl při kolizi dvojice původně samostatných galaxií a pro astronomy představuje vhodný objekt pro zkoumání vlivů galaktického slévání na vývoj vesmíru.

NGC 7252 je označení pro pár interagujících galaxií ve fázi slévání, který se nachází 220 milionů světelných let od nás a na obloze byste jej nalezli v souhvězdí Vodnáře (Aqr). Objekt je též znám pod označením Arp 226 nebo jako ‚Atoms-for-Peace Galaxy[A].  Je dostatečně jasný, aby jej mohli spatřit i amatérští astronomové, ovšem pouze jako malou mlhavou kuličku. Tento velmi hluboký snímek byl pořízen pomocí kamery Wide Field Imager na dalekohledu MPG/ESO o průměru 2,2 m, který se nachází na observatoři La Silla v Chile.  

Vzájemné kolize galaxií představují jeden z nejdůležitějších procesů, které ovlivňují vývoj samotného vesmíru a jejich studium poskytuje důležité informace o původu galaxií. Tyto kolize jsou však zdlouhavým procesem, který trvá stovky milionů let, což astronomům poskytuje dostatek času na jeho sledování.  

Uvedený obrázek galaxie NGC 7252 reprezentuje stav kolize ve fázi ‘maximálního chaosu’. Výsledek komplikovaných gravitačních interakcí představují zvláštní ‘ohony’ táhnoucí se daleko do prostoru, které jsou tvořeny proudy vyvržených hvězd, ale také plynem a prachem. Snímek také zachycuje obrovské obálky, které vznikly v důsledku promíchávání materiálu (plynu i hvězd) kolidujících galaxií a jejich nabalení kolem nového společného jádra. Zatímco část hmoty byla vyvržena do okolí, jiné partie byly naopak stlačeny do mnohem menšího prostoru, což vedlo k nastartování mohutné tvorby nových hvězd. Tak vznikly stovky velmi mladých hvězdokup, které jsou staré jen asi 50 až 500 milionů let. Spekuluje se o tom, že tyto objekty by mohly představovat raná vývojová stadia vývoje kulových hvězdokup.  

Galaxie NGC 7252 by mohla být předobrazem osudu naší vlastní Galaxie. Astronomové totiž spočítali, že za 2 až 3 miliardy let dojde k její kolizi se sousední velkou galaxií v Andromedě (M 31). Není však třeba propadat panice. Hustota hvězd v prostoru je dokonce i při vzájemném setkání dvou galaxií velmi nízká. Je tedy velmi nepravděpodobné, že by při tomto procesu zaniklo Slunce přímou kolizí s nějakou jinou hvězdou.   

Velmi neobvyklé anglické pojmenování objektu – ‘Atoms-for-Peace Galaxy’ – má stejně neobvyklý původ. V prosince 1953 přednesl americký prezident Eisenhower řeč, která bývá označována jako ‘Atoms for Peace’ (Jádro pro mír). Její hlavní myšlenkou byla podpora mírového využití jaderné energie, což bylo v té době, na počátku Studené války, velmi ožehavé téma. Tato řeč a následná mezinárodní konference našly ve vědecké komunitě takovou odezvu, že byl objekt 7252 pojmenován ‘Atoms-for-Peace Galaxy’. A je to v mnoha ohledech přiléhavý název: objekt, který pozorujeme, je výsledkem setkání dvou galaxií, které se spojily a vytvořily něco nového – velkého; podobně jako při jaderné fůzi. Obří „ohony a obálky“ navíc připomínají učebnicový diagram elektronů obíhajících atomové jádro.

 

Zdroj


Poznámky

[A] Anglický název ‚Atoms-for-Peace Galaxy‘ nemá užívaný český ekvivalent.

 
Další informace

ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 14 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

 

Kontakty

Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey Telescopes Public Information Officer; Garching, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Mobile: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Překlad: Jiří Srba
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz

autor: Jiří Srba


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje