Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


18.06.2018
Opět pozorujeme! – Zákryty

V letošním roce se stalo pozorování zákrytů opět jedním z odvětví našich odborných pozorování. I přes špatné počasí z počátku roku se doposud (za období leden – květen) podařilo „napozorovat“ (tj. nahrát a vyhodnotit) několik úkazů (přehled v tabulce). Tato pozorování nám posloužila k otestování sestavy navržené pro pozorování.

01.06.2018
Další jasný bolid nad Českou republikou večer 26. května 2018

Jen několik dní po jasném bolidu, který byl zaznamenán 23. května 2018 na počátku nautického soumraku nad střední Moravou, zaznamenaly kamery sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) 26. května 2018 na počátku astronomického soumraku další jasný a velmi pomalý bolid. Bolid dosáhl absolutní jasnosti -5,2m a jeho atmosférická dráha začala nad severovýchodním cípem Slezska v České republice a skončila nad Slezským vojvodstvím v jižním Polsku.

02.05.2018
Za tajemstvím padajících hvězd: Jasný bolid nad jižním Maďarskem

Cokoliv se šustne nad obzorem, o tom čeští astronomové dobře vědí. A nezáleží na tom, že tentokrát proťal zářící objekt oblohu nad hranicí Maďarska a Chorvatska. Pomocí dálkové radarové detekce, pozorování pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch, kamerových systémů a velmi kvalitních spektrografů lze odhalit tajemství jasného objektu za hranicemi České republiky.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Galaxie plná planetárních bezdomovců

Galaxie plná planetárních bezdomovců

27.02.2012

Naše Galaxie může být doslova zaplavena planetami-bezdomovci, které putují mezihvězdným prostorem místo toho, aby spořádaně obíhaly kolem mateřských hvězd. Ve skutečnosti zde může být těchto planetárních „tuláků“ až 100 000krát více než samotných hvězd. Vyplývá to z nové studie vědců z Kavli Institute for Particle Astrophysics and Cosmology (KIPAC), Stanford University a SLAC National Accelerator Laboratory.

Jestliže pozorování potvrdí tyto předběžné odhady, pak tato nová třída vesmírných těles může ovlivnit současné teorie vzniku planet a může změnit naše chápání původu a rozšíření života ve vesmíru.

Jestliže jsou některé z těchto potulných planet dostatečně velké na to, aby si udržely hustou atmosféru, může na jejich povrchu existovat dostatek tepla pro existenci mikrobiálního života,“ říká Louis Strigari, vedoucí týmu, který publikoval tyto závěry ve vydání Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Ačkoliv volně plující planety nejsou zahřívány teplem hvězdy, mohou generovat vlastní teplo v důsledku rozpadu radioaktivních prvků a tektonické aktivity.

Astronomové objevili během uplynulých dvou desetiletí více než 700 planet nacházejících se mimo Sluneční soustavu, obíhajících kolem jiných hvězd. V uplynulém roce vědci identifikovali zhruba desítku potulných planet využitím pozorovací techniky, označované jako gravitační mikročočka. Metoda umožňuje pozorovat vzdálené hvězdy, jejichž světlo je v určitém okamžiku zesíleno gravitací bližší „neviditelné“ planety, přecházející při pohledu ze Země před hvězdou.

Nedávno vědci získali důkazy, že na každou typickou hvězdu tzv. hlavní posloupnosti v naší Galaxii připadají zhruba dvě toulavé planety. Nová, převratná studie však vede k odhadu, že potulné planety mohou být až 50 000krát četnější, než vyplývalo z dosavadních odhadů. Na jednu hvězdu tedy může připadat až 100 000 planet! Tento počet je však označován jako maximálně možný horní limit, skutečnost asi bude poněkud jiná.

Při využití matematických extrapolací a teoretických modelů zahrnul Louis Strigari se svým týmem do výpočtů známou gravitaci naší Galaxie, množství hmoty dostupné k vytvoření objektů planetárních rozměrů, a také to, jakým způsobem může být tato hmota rozdělena do objektů od velikosti Pluta až po tělesa větší než Jupiter.

Není to snadný úkol vzhledem k tomu, že nikdo si není zcela jistý, jak tato tělesa vznikla. Louis Strigari se domnívá, že některé toulavé planety byly pravděpodobně vyvrženy z planetárních soustav. Avšak ne všechny vznikly tímto způsobem.

Vesmír doslova křižují neviditelná tělesa planetárních hmotností – a my jsme si zcela jisti, že je dokážeme detekovat,“ říká Alan Boss, Carnegie Institution for Science.

Abychom přesně určili především počet malých těles, budeme si muset počkat na příští generaci velkých průzkumných projektů, zejména na kosmickou observatoř WFIST (Wide-Field Infrared Survey Telescope, průměr 1,5 m) a na pozemní dalekohled LSST (Large Synoptic Survey Telescope, průměr 8,36 m). Oba by měly být uvedeny do provozu někdy po roce 2020.

Potvrzení těchto odhadů by mohlo poskytnout věrohodnější informace pro posílení představy, že potulné planety bloumající po hvězdných „pastvinách“ mohou v případě srážky rozptýlit vlastní mikrobiální látky a zasít život kdekoliv jinde, kde panují vhodné podmínky.

Obrázek v úvodu článku je uměleckou představou potulné planety bloudící mezihvězdným prostorem. Objekt je úmyslně zobrazen neostře, což představuje určitou nejistotu v tom, zda je obklopen atmosférou či nikoliv. Tyto toulavé objekty mohou být ledovými tělesy podobnými objektům ve vnější části Sluneční soustavy. Může se také jednat o kamenná tělesa podobná asteroidům, či dokonce mohou představovat plynné obry svým složením podobné obřím planetám či exoplanetám.

Zdroj: http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=36195

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje