Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

21.12.2017
Podzimní turné s vědou pro děti

Naše turné s vědou a pohádkou začalo na konci září a skončilo pár hodin před příchodem astronomické zimy (17h 45min; 21. 12. 2017). Téměř 400 dětí z mateřských a základních škol (Růžďka, Branky, Nový Jičín, Lipník nad Bečvou, Mikulůvka, Bordovice, Pržno, Všechovice) se účastnilo vědeckého poznávání světa a zjistilo, že: 

11.12.2017
Zvyky a symboly Vánoc na hvězdárně

Poslední měsíc v roce patřil na hvězdárně nejmenším návštěvníkům. Připravili jsme pro ně program o Vánocích, ve kterém jsme typicky vánoční zvyky a symboly podrobněji prozkoumali.

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Galaxie M 31 v novém světle

Galaxie M 31 v novém světle

15.01.2011

Dvě evropské kosmické observatoře spojily své síly, aby nám ukázaly galaxii M 31 v souhvězdí Andromedy v novém světle. Observatoř Herschel Space Observatory ukázala v detailu vzhled prstence, v němž vznikají nové hvězdy, a to v rozlišení, jaké doposud v oboru infračerveného záření nebylo dostupné. Kosmická observatoř XMM-Newton zase zaregistrovala rentgenové záření, které produkují umírající hvězdy.

V období vánoc roku 2010 obě již zmiňované kosmické observatoře Herschel a XMM-Newton společně pozorovaly nejbližší velkou spirální galaxii M 31. Jedná se o galaxii podobnou naší Galaxii – obě obsahují několik stovek miliard hvězd. Pořízené fotografie patří mezi nejpodrobnější snímky galaxie v oboru dalekého infračerveného záření, jaké kdy byly pořízeny a které zřetelně ukazují, že zde mohou vzniknout ještě další hvězdy.

Citlivost na daleké infračervené záření umožňuje družici Herschel spatřit oblaka studeného prachu a plynu, kde se mohou zrodit nové hvězdy. Uvnitř těchto oblaků je ukryto velké množství tzv. kokonů (zámotků) obsahujících vznikající hvězdy. Každá hvězda se smršťuje v pomalém gravitačním procesu, který může trvat i stovky miliónů roků. Jakmile hvězda dosáhne dostatečně vysoké hustoty, začne zářit rovněž ve viditelném světle. Vynoří se z rodného oblaku a stane se pozorovatelnou běžnými pozemními dalekohledy.

Spirálních galaxií je velké množství, avšak galaxie M 31 v souhvězdí Andromedy je zajímavá tím, že obsahuje velký prachový prstenec, jež obklopuje její jádro ve vzdálenosti zhruba 75 000 světelných let a který můžeme pozorovat v oboru infračerveného záření. Někteří astronomové předpokládají, že tento prstenec obsahující velké množství prachu se mohl vytvořit v důsledku nedávné kolize s jinou galaxií. Nové snímky z družice Herschel odhalily velmi spletité detaily nejméně pěti koncentrických prstenců prachu s probíhající tvorbou hvězd.

Do snímku pořízeného v oboru infračerveného záření byla „vložena“ data z evropské rentgenové družice XMM-Newton, která byla získána ve stejnou dobu. Zatímco v infračerveném oboru můžeme pozorovat vznikající hvězdy, rentgenové záření obvykle ukazuje konec hvězdného vývoje.

Kosmická observatoř XMM-Newton upozornila na stovky zdrojů rentgenového záření v galaxii M 31, z nichž je mnoho soustředěno do oblasti kolem jádra, kde jsou hvězdy pochopitelně namačkány jedna vedle druhé. Některé z nich při explozi odhodily spoustu materiálu, který se šíří mezihvězdným prostorem. V jiných případech se jedná o dvojhvězdy, uvězněné v gravitační spirále smrti.

Obrázky pořízené v oboru infračerveného a rentgenového záření jsou důkazem toho, že je nemožné získat veškeré informace pozemními dalekohledy, protože tyto vlnové délky jsou pohlcovány zemskou atmosférou. Na mihotavé světlo hvězd je ze Země vskutku nádherný pohled, avšak ve skutečnosti nám může povědět méně než polovinu celého příběhu. Viditelné světlo nám ukazuje dospělé hvězdy, zatímco infračervené záření poskytuje informace o hvězdných „batolatech“ a rentgenové záření představuje jejich smrtelnou agonii.

Abychom podrobně zmapovali život hvězd, potřebujeme je pozorovat v průběhu celého jejich vývoje, a to je oblast, v níž velmi přispěly kosmické observatoře Herschel a XMM-Newton.

Zdroj: http://www.esa.int/esaCP/SEMY1K0SDIG_index_0.html a http://sci.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=48188

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz