Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Experiment odhalil, že pozemští mikrobi by zřejmě na Marsu zahynuli

Experiment odhalil, že pozemští mikrobi by zřejmě na Marsu zahynuli

13.04.2017

Znalosti o mezních hodnotách, jaké může mikrobiální život vydržet, jsou důležité pro zabránění kontaminaci rudé planety pozemskými mikroby při přistání pozemských pilotovaných lodí či automatických kosmických sond. Je rovněž nezbytné vyvarovat se před mikroorganismy, které můžeme přinést se sebou, když budeme pátrat po životě mimo naši planetu. Jednou ze základních otázek, na které se NASA snaží odpovědět, je, jestli Mars byl vůbec někdy domovem mikrobiálního života, a zda je tam přítomný i dnes.

V říjnu 2015 odstartoval obří výzkumný balón nesoucí experiment NASA a vystoupal do výšky 31 kilometrů nad zemským povrchem. Jeho cílem bylo určení pravděpodobného osudu bakteriálních černých pasažérů na budoucích kosmických lodích směřujících k Marsu. Na základě výzkumu vědci zjistili, že v průběhu několika dnů bezprostředního vystavení záření bude obrovská většina bakterií zničena na povrchu Marsu ultrafialovým zářením ze Slunce.

Experiment Exposing Microorganisms in the Stratosphere, zkráceně E-MIST, jehož vedoucím byl  David J. Smith, NASA's Ames Research Center, Silicon Valley, nesl vzorky velmi odolných mikrobů v ochranném, nečinném stavu (tzv. endospory), který některé bakterie zaujmou, když je okolní prostředí nepříznivé. Jejich vystavení drsným podmínkám v zemské stratosféře poskytne dobré napodobení povrchu Marsu, protože obě oblasti jsou podobně stresující pro život, jak jej známe na Zemi: panuje zde extrémní zima a sucho, nízký atmosférický tlak a nelítostné záření.

Když byly bakteriální vzorky dopraveny na padáku zpět na zemský povrch k analýze, vědecký tým zjistil, že již po osmi hodinách, kdy byly vzorky vystaveny nepříznivým podmínkám, 99,999 % bakterií zahynulo. Výzkumníci prověřili geny bakterií, které přežily velký nápor ultrafialového záření nad ochrannou vrstvou zemské atmosféry a objevili několik malých odlišností v jejich DNA ve srovnání s populací stejných bakterií, které byly uchovávány na Zemi. Výsledky napovídají, že pokud se mikrobi svezou uchyceni na kosmické sondě k Marsu, zvládnou přežít tuto cestu jen tehdy, pokud by mohli teoreticky prodělat genetické změny. Avšak budou ještě potřeba další studie k určení, jestli tyto mutace budou mít nějaké následky pro bakterie nebo jejich schopnost přežít.

Další názor na zvážení je, že jsme při tomto letu testovali pod zátěží pouze jeden druh bakterií Bacillus pumilus,“ říká David J. Smith. „Bude potřeba pokračovat ve výzkumu různých druhů při dalších testech; jen tak můžeme zjistit, jestli každý druh zahyne stejně rychle. A co takhle mikrobi pod hromadou mrtvých endospor nebo endospory pokryté prachem? Nevíme. To bude námět pro budoucí lety balónu k vědeckým účelům.“

Experiment E-MIST byl uskutečněn v součinnosti s NASA Balloon Program Office, pod vedením agentury Wallops Flight Facility, Virginia. E-MIST byl financován prostřednictvím Core Technical Capabilities Special Studies na Kennedy Space Center, Florida a Space Biology Project, Ames Research Center. Výsledky výzkumu byly publikovány v časopise Astrobiology.

Zdroj: https://phys.org/news/2017-03-nineteen-miles-reveals-earth-microbes.html a https://www.nasa.gov/feature/ames/nineteen-miles-up-experiment-reveals-earth-microbes-likely-fate-on-mars

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz