Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.12.2017
Zvyky a symboly Vánoc na hvězdárně

Poslední měsíc v roce patřil na hvězdárně nejmenším návštěvníkům. Připravili jsme pro ně program o Vánocích, ve kterém jsme typicky vánoční zvyky a symboly podrobněji prozkoumali.

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Evropská anténa ALMA je již 16. na planině Chajnantor

Evropská anténa ALMA je již 16. na planině Chajnantor

29.07.2011

ESO 027/11 tisková zpráva

ALMA je připravena na první vědecká pozorování

První evropská dvanáctimetrová anténa pro systém ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) byla 27. července 2011 dopravena do ‚pracovní oblasti‘, která se nachází ve výšce 5000 m n. m. na planině Chajnantor. Zde byla připojena mezi ostatní antény zatím dodané partnery projektu ALMA a stala se tak celkově 16. zprovozněnou anténou celého systému.

Ačkoliv číslo 16 vypadá jinak zcela obyčejně, v případě počtu antén pro systém ALMA se jedná o velmi důležitý milník. Šestnáct antén může provádět první společná vědecká pozorování a vědci již brzy začnou celý systém ALMA používat k astrofyzikálnímu výzkumu.

Tato anténa, kterou pro ESO vyrobilo European AEM Consortium [1], byla observatoři předána po šestiměsíčním testování v dubnu 2011 na ‚podpůrné základně‘ (Operations Support Facility, OSF). OSF se nachází ve výšce 2 900 m n. m. v podhůří chilských And. Zde byla anténa vybavena vysoce citlivými detektory chlazenými tekutým heliem a další potřebnou elektronikou. Poté ji jeden z obřích transportérů ALMA převezl po prašné pouštní cestě o dalších 28 km dále do ‚pracovní oblasti‘ (Array Operations Site, AOS). AOS je tak její poslední zastávkou a zároveň cílem na dlouhé cestě, která začala, když byly její jednotlivé díly vyrobeny v továrnách po celé Evropě, pod pečlivým dohledem ESO.

Stefano Stanghellini, manažer projektu ALMA při ESO, říká: ”Je úžasné vidět, že první evropská anténa projektu ALMA dorazila na planinu Chajnantor, na toto pusté místo, odkud budou tyto mistrovské kousky současné technologie sledovat vesmír.”

První vědecká pozorování komplexem ALMA jsou plánována na závěr letošního roku. Ačkoliv ALMA je i nadále ve stavu konstruování, pole 16 antén, které je nyní k dispozici, dalece předčí všechny ostatní dalekohledy tohoto druhu. Astronomové z celého světa již zaslali na 1000 návrhů na pozorování v rámci prvních vědeckých aktivit, což demonstruje, jak se odborníci těší, až budou moci pole ALMA používat (i v tomto nedokončeném stavu). Tato ‚vysoká poptávka‘ ale asi devětkrát převyšuje pozorovací čas, předpokládaný pro první fázi vědeckých pozorování.  

Poslední cesta z OSF na planinu Chajnantor je poměrně krátká, ale pro polohu antény ALMA představuje zásadní rozdíl. AOS je totiž o celých 2 100 metrů výše než OSF a právě vysoká nadmořská výška poskytuje podmínky s velmi nízkou vlhkostí, které jsou nezbytné pro pozorování v milimetrové a submilimetrové oblasti. Zemská atmosféra totiž tyto jemné signály z vesmíru velmi výrazně pohlcuje. 

Zatímco pro anténu ALMA je planina Chajnantor dokonalým prostředím, pro člověka představuje vysoká nadmořská výška s malým množstvím kyslíku v atmosféře velký problém. Na planině je sice postavena technická obslužná budova (ve skutečnosti jedna z nejvýše položených staveb na světě), ale lidé obsluhující celý systém se snaží co největší množství úkolů plnit ‘na dálku’ – ovládáním teleskopu z nižších nadmořských výšek, z podpůrné základny OSF.

Až bude ALMA v roce 2013 dokončena, bude složena z 66 unikátních antén spolupracujících jako jeden obří dalekohled pozorující na milimetrových a submilimetrových vlnových délkách. ALMA pomůže astronomům zkoumat původ planet, hvězd, galaxií a vesmíru samotného. Pozoruje totiž chladný molekulární plyn a prach v naší Galaxii i v okolním prostoru, stejně jako reliktní záření, které vesmír vyplňuje po velkém třesku.

Mezinárodní astronomická observatoř ALMA je produktem partnerství Evropy, severní Ameriky a východní Asie ve spolupráci s Chilskou republikou. Konstrukci a provoz teleskopu ALMA zajišťuje za Evropu ESO, za severní Ameriku National Radio Astronomy Observatory (NRAO) a za východní Asii National Astronomical Observatory of Japan (NAOJ). Spojená Observatoř ALMA (Joint ALMA Observatory, JAO) zajišťuje společné vedení, management konstrukce, testování a provoz teleskopu ALMA

Celkem 25 evropských antén včetně této zajistila ESO v rámci kontraktu s European AEM Consortium. Teleskop ALMA bude mít dalších 25 severoamerických a 16 východoasijských antén.

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] The AEM Consortium je konsorciem firem Thales Alenia Space, European Industrial Engineering a MT-Mechatronics.

 

Další informace

ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 39,3 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

 

Odkazy

 

Kontakty

Stefano Stanghellini; ALMA Antenna Project Manager, ESO; Garching, Germany; Tel: +49 89 3200 6570; Email: sstanghe@eso.org

Douglas Pierce-Price; Public Information Officer, ESO; Garching, Germany; Tel: +49 89 3200 6759; Email: dpiercep@eso.org

Překlad: Jiří Srba
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz

autor: Jiří Srba


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz