Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » ESA a výzkum Sluneční soustavy

ESA a výzkum Sluneční soustavy

20.10.2009

Do programu vědeckých výzkumů Evropské kosmické agentury ESA bylo pro období 2015-2025 vybráno 8 z celkového počtu 50 podaných návrhů. Informovala o tom zástupkyně ESA Rita Schulzová na Mezinárodní poradě v Moskvě za účasti zástupců Ruska, NASA, ESA, Japonska a Číny.

Rita Schulzová upřesnila, že největší evropská mise LAPLACE bude realizována kolem roku 2020. Úkolem mise bude výzkum planety Jupiter a jejích dvou měsíců: Ganymeda a Europy. K tomuto účelu budou vypuštěny dva orbitery. Každý z nich se zaměří na detailní výzkum jednoho z velkých ledových měsíců. Sondu s názvem Jupiter Ganymed Orbiter (JGO) připravují především evropští odborníci, na projektu Jupiter Europa Orbiter (JEO) se naopak z větší části podílejí pracovníci NASA.

Obě sondy čekají po navedení na oběžnou dráhu kolem Jupiteru četné průlety kolem měsíců Io a Kallisto. Následně bude změněna jejich oběžná dráha tak, aby prolétaly v blízkosti měsíců Ganymed a Europa. Vyvrcholením projektu bude přistání výzkumných modulů na povrchu těchto dvou ledových měsíců.

Ještě před vypuštěním sondy LAPLACE připravuje ESA na léta 2017-2018 vypuštění dvou „středních“ kosmických sond. Tou první bude Marco Polo – společný projekt ESA a Japonské kosmické agentury JAXA. Cílem návratové sondy bude odběr vzorku z povrchu asteroidu a jeho doprava na Zemi. Úkolem druhé sondy Solar Orbiter, realizované ve spolupráci s NASA, bude co možná největší přiblížení ke Slunci za účelem dlouhodobého detailního výzkumu části povrchu Slunce a jeho polárních oblastí.

Rusko a Jupiterův měsíc Europa

Rusko může vyslat výzkumnou misi k Europě – měsíci planety Jupiter – v letech 2020 až 2021. Informovala o tom tisková kancelář ITAR-TASS. Informaci poskytl zástupce ředitele Institutu kosmických výzkumů (IKI) Ruské akademie věd Oleg Korablev na 6. Mezinárodním letecko-kosmickém kongresu, kde vystoupil s referátem „Přistávací modul pro Jupiterův měsíc Europa“.

Všeobecně je přijímán fakt, že se na Europě nachází velké množství vodního ledu. Různé modely počítají s jeho různou tloušťkou. Avšak každý model počítá s tím, že pod ledovou vrstvou se nachází oceán kapalné vody. „Europa je příkladem ledového měsíce, na němž může existovat život,“ dodává Korablev.

Předpokládáme, že součástí mise bude orbitální modul a přistávací zařízení,“ upřesnil Korablev. „Orbitální modul bude naveden na oběžnou dráhu kolem Europy a bude sloužit mj. jako retranslátor dat z přistávacího modulu. Při jejich konstrukci budou využity zkušenosti z předcházejících projektů Fobos-Grunt a Luna-Resurs. Hmotnost přistávacího modulu bude asi 550 kg.“

Orientační termín startu je 2020 až 2021. Start bude realizován pomocí nosné rakety Proton. Podle Korableva sonda poletí k Jupiteru 7 roků (včetně postupného navedení sondy na oběžnou dráhu kolem měsíce Europa). Předpokládaná životnost přistávacího modulu je 60 až 90 dnů.

Hlavním úkolem mise je hledání stop mimozemského života a výzkum stavby měsíce Europa,“ říká Korablev. Let ruské sondy bude probíhat paralelně s analogickými sondami ESA a NASA. Pokud tyto mise budou úspěšné, pak astronomové zaměří pozornost na výzkum další obří planety Saturn a jejích měsíců Titan a Enceladus.

Zdroj: http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/news.shtml a http://sci.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=42437

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz