Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


18.06.2018
Opět pozorujeme! – Zákryty

V letošním roce se stalo pozorování zákrytů opět jedním z odvětví našich odborných pozorování. I přes špatné počasí z počátku roku se doposud (za období leden – květen) podařilo „napozorovat“ (tj. nahrát a vyhodnotit) několik úkazů (přehled v tabulce). Tato pozorování nám posloužila k otestování sestavy navržené pro pozorování.

01.06.2018
Další jasný bolid nad Českou republikou večer 26. května 2018

Jen několik dní po jasném bolidu, který byl zaznamenán 23. května 2018 na počátku nautického soumraku nad střední Moravou, zaznamenaly kamery sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) 26. května 2018 na počátku astronomického soumraku další jasný a velmi pomalý bolid. Bolid dosáhl absolutní jasnosti -5,2m a jeho atmosférická dráha začala nad severovýchodním cípem Slezska v České republice a skončila nad Slezským vojvodstvím v jižním Polsku.

02.05.2018
Za tajemstvím padajících hvězd: Jasný bolid nad jižním Maďarskem

Cokoliv se šustne nad obzorem, o tom čeští astronomové dobře vědí. A nezáleží na tom, že tentokrát proťal zářící objekt oblohu nad hranicí Maďarska a Chorvatska. Pomocí dálkové radarové detekce, pozorování pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch, kamerových systémů a velmi kvalitních spektrografů lze odhalit tajemství jasného objektu za hranicemi České republiky.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Dvě exoplanety na jedné dráze

Dvě exoplanety na jedné dráze

02.03.2011

Ukryta v přívalu dat z astronomické družice Kepler byla planetární soustava velmi odlišná od těch doposud objevených. Dvě z jejích předpokládaných planet sdílejí stejnou oběžnou dráhu kolem své mateřské hvězdy. Pokud se tento objev potvrdí, podepřelo by to teorii, že Země kdysi „okupovala“ svoji oběžnou dráhu kolem Slunce společně s tělesem velikosti Marsu, které se s ní později srazilo, což mělo za následek vznik našeho Měsíce.

Zmíněné planety jsou součástí planetárního systému se čtyřmi planetami, který obdržel předběžné označení KOI-730. Obíhají kolem mateřské hvězdy podobné Slunci v periodě 9,8 dne nachlup ve stejných vzdálenostech, přičemž jedna následuje druhou v úhlu 60° (je tedy o jednu šestinu oběžné dráhy pozadu).

Může za to gravitační působení jednotlivých těles. Když jedno těleso (planeta) obíhá kolem mnohem hmotnějšího objektu (hvězdy), existuje v takové soustavě dvou těles pět bodů (tzv. Lagrangeova librační centra), z nichž dva leží na oběžné dráze planety. V nich může třetí těleso zaujmout dlouhodobě stabilní polohu. Jeden librační bod (L4) se nachází 60° před menším tělesem, druhý 60° za ním (L5) ve směru jeho oběhu. To je například případ skupiny asteroidů ve Sluneční soustavě (tzv. Trojanů), nacházejících se v obdobných bodech dráhy planety Jupiter kolem Slunce. A takových případů bychom ve Sluneční soustavě našli více.

Představme si podrobněji jednotlivé planety. KOI-730.01 obíhá ve vzdálenosti 0,12 AU s periodou 14,84 dne a její průměr je odhadován na 3,1 průměru Země. KOI-730.04 krouží ve vzdálenosti 0,076 AU s oběžnou dobou 7,38 dne, její průměr odpovídá 1,8 průměru Země.

V úvodu článku jsme se však zmiňovali o druhé dvojici exoplanet (KOI-730.02 a KOI-730.03) na společné (ko-orbitální) oběžné dráze ve vzdálenosti 0,092 AU s dobou oběhu 9,84 dne. Průměry obou planet se odhadují na 2,3 a 2,5 průměru Země.

Teoreticky se může látka v protoplanetárním disku, obklopujícím nově zrozenou hvězdu, zformovat do planet na společné oběžné dráze, avšak žádný takový případ nebyl doposud pozorován. „Planetární soustavy jako tato nejsou ve vesmíru běžné, protože toto je zatím jediný případ, který jsme objevili,“ říká Jack Lissauer (NASA, Ames Research Center in Mountain View, Kalifornie). Jack Lissauer se svými spolupracovníky popsal planetární soustavu KOI-730 v článku pro časopis Astrophysical Journal.

Richard Gott a Edward Belbruno (Princeton University) říkají, že možná máme důkaz takového jevu i v našem vlastním kosmickém okolí, doslova „za humny“. Náš Měsíc se podle současných představ zformoval v době zhruba 50 miliónů roků po vzniku Sluneční soustavy, a to z kosmického „smetí“, vytvořeného v důsledku srážky mladé Země s tělesem velikosti planety Mars. Počítačové simulace napovídají, že kosmický impaktor (přezdívaný Theia) musel narazit do Země malou rychlostí. Podle Gotta a Belbruna to mohlo nastat pouze v případě, že Theia měla svůj původ v čelním čí následném Lagrangeově libračním bodě (L4 nebo L5) na dráze Země kolem Slunce.

Srazí se někdy planety v soustavě KOI-730 za vzniku měsíce u větší z nich? „To by bylo senzační,“ říká Richard Gott. Může se to stát, avšak počítačové simulace, které prováděl Bob Vanderbei na Princeton University spíše naznačují, že planety budou pokračovat v obíhání kolem mateřské hvězdy stále ve stejné poloze vůči sobě přinejmenším příštích 2,22 miliónu roků.

Nicméně ke srážkám exoplanet u jiných hvězd pravděpodobně dochází. Několik pozorování hvězd v infračerveném oboru lze vysvětlit tak, že se v jejich blízkosti srazily dvě planety. Zda přitom vznikl měsíc, to zatím zjistit neumíme.

Zdroj: http://www.newscientist.com/article/dn20160-two-planets-found-sharing-one-orbit.html

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje