Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Dvě černé díry v jádru blízké galaxie

Dvě černé díry v jádru blízké galaxie

15.06.2011

Pozorování uskutečněná prostřednictvím dvou kosmických observatoří NASA s názvem Swift a Chandra X-ray Observatory vedla k objevu druhé superhmotné černé díry v srdci neobvyklé blízké galaxie Markarian 739. Tato galaxie, která je známá též jako NGC 3758, se nachází ve vzdálenosti 425 miliónů světelných let a při pohledu ze Země se promítá do souhvězdí Lva. Uprostřed galaxie se nacházejí dvě aktivní jádra, která jsou od sebe vzdálena 11 000 světelných roků. Každé z nich obsahuje jednu černou díru, která „požírá“ materiál ze svého okolí.

V jádru většiny velkých galaxií (včetně naší Galaxie) se nacházejí superhmotné černé díry o hmotnostech více než miliónkrát převyšujících hmotnost Slunce,“ říká Michael Koss, NASA, Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland a University of Maryland, College Park (UMCP). „Některé z nich produkují miliardkrát větší množství energie v porovnání se Sluncem.“

Od roku 2004 mapuje přístroj BAT (Burst Alert Telescope) na palubě astronomické družice Swift vysokoenergetické zdroje rentgenového záření po celé obloze. Průzkum je schopen zaregistrovat aktivní galaktická jádra do vzdálenosti více než 650 miliónů světelných roků a odhalil již desítky dříve neznámých soustav. Následné studie, které prováděl Michael Koss se svými spolupracovníky (publikováno v roce 2010) odhalily, že zhruba čtvrtina aktivních galaktických jader, odhalená přístrojem BAT, byly buďto interagující nebo těsné dvojice, přibližně u 60 % z nich dojde ke splynutí během příští miliardy roků.

Jestliže se dvě galaxie navzájem srazí a každá z nich obsahuje superhmotnou černou díru, nastane okamžik, kdy se obě černé díry změní na aktivní galaktická jádra,“ říká spoluautor článku Richard Mushotzky, profesor astronomie na UMCP. „Doposud jsme nebyli schopni pozorovat mnoho dvojitých aktivních jader galaxií, a tak jsme se obrátili o pomoc na družici Chandra.“

Přístroj BAT na palubě družice Swift pozoroval najednou jednu desetinu oblohy a jeho průzkum rentgenového záření se stával detailnější každým rokem, jak se zvyšovala celková doba pozorování. Když přístroj BAT prováděl výzkum širokoúhlou kamerou, rentgenový dalekohled na palubě kosmické observatoře Chandra fungoval jako přibližovací sklíčko a rozlišil detaily 100krát menší.

Desetiletí astronomové věděli, že východní jádro galaxie Markarian 739 obsahuje černou díru, která je aktivní v důsledku akrece hmoty a generuje abnormální množství energie. Sledování prostřednictvím družice Chandra ukázalo, že její západní soused je rovněž velmi aktivní. To dělá galaxii jedním z nejbližších a nejjasnějších případů s dvojitým aktivním galaktickým jádrem.

Vzdálenost oddělující obě černé díry je přibližně jednou třetinou vzdálenosti Slunce od centra naší Galaxie. Dvojité aktivní jádro galaxie Markarian 739 je druhá nejbližší a nejtěsnější známá dvojice, a to pokud se týká jak vzdálenosti od Země, tak i vzájemné vzdálenosti. Oba rekordy však drží jiná galaxie s označením NGC 6240.

Proč trvalo objevení druhého jádra galaxie tak dlouho? „Západní jádro galaxie Markarian 739 nevykazuje žádné známky existence ve viditelném světle, ultrafialovém či rádiovém záření,“ říká spoluautor objevu Sylvain Veilleux, profesor astronomie na UMCP. „Ty nejdůležitější údaje rozhodujícího významu, které přispěly k rozlišení podvojnosti galaktického jádra, poskytlo pozorování s vysokým rozlišením v oboru vysokoenergetického rentgenového záření.“

Členy výzkumného týmu byli také Ezequiel Treister a David Sanders, University of Hawaii’s Institute for Astronomy in Honolulu; Kevin Schawinski, Yale University in New Haven, Connectitat a Ranjan Vasudevan, Neal Miller a Margaret Trippe, University of Maryland, College Park.

Zdroj: http://www.nasa.gov/mission_pages/swift/bursts/monster-black-holes.html

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz