Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Dramatický zrod hvězd

Dramatický zrod hvězd

17.03.2011

ESO 009/11 tisková zpráva
aneb spoušť ve hvězdných jesličkách

Tento nově zveřejněný snímek pořízený dalekohledem ESO/VLT poskytuje detailní pohled na dynamické efekty, které v plynu a prachu zárodečné mlhoviny způsobují právě zrozené hvězdy. Ačkoliv hvězdy samotné vidět nejsou, materiál, který vyvrhují, se sráží s okolním plynem a prachem a vytváří až surrealistickou krajinu zářících oblouků, fleků a pruhů.

Oblast zrodu nových hvězd, známá pod označením NGC 6729, patří k nejbližším a nejlépe prostudovaným hvězdným porodnicím. Tento detailní záběr získaný dalekohledem ESO/VLT poskytuje pohled na malou část tohoto zajímavého zákoutí (širokoúhlý záběr naleznete například ve zprávě eso1027). Data k tomuto snímku vybral z archivu ESO účastník soutěže Hidden Treasures [1] Sergey Stepanenko a jím zpracovaný záběr se umístil na třetím místě.

Formování hvězd probíhá hluboko v molekulárních oblacích. Nejranější stadia vývoje tedy nelze pozorovat ve viditelném světle obyčejnými dalekohledy, neboť hvězdy jsou zahaleny neprůhlednou prachovou clonou. Ty nejmladší hvězdy bychom však na tomto snímku nalezli v levém horním rohu. Přestože nejsou přímo vidět, spoušť, kterou po sobě zanechaly ve svém okolí, dominuje celému záběru. Výtrysky materiálu putující od hvězdných novorozenců rychlostmi až 1 milion km/h se srážejí s okolním plynem a vytvářejí rázové vlny. Plyn je nucen zářit a vytváří nezvykle zbarvené oblouky a skvrny známé jako Herbig-Harovy nebo chcete–li HH objekty [2].   
 
Na tomto pohledu jsou HH objekty seskupeny podél dvojice linií, které pravděpodobně vyznačují směr, odkud proudí materiál. První linie se táhne od horního levého rohu ke středu spodního okraje snímku, kde končí v jasném téměř kruhovém útvaru plném zářících kaněk a oblouků. Druhá linie začíná poblíž levého horního okraje snímku a táhne se směrem ke středu pravé strany obrázku. Struktura vlevo nahoře, která svým zahnutým tvarem připomíná šavli, pravděpodobně není HH objektem, ale vzniká jen díky odrazu světla hvězd od prachových částic.  

Záběr se zvýrazněnými barvami [3] byl pořízen pomocí kamery FORS1 na dalekohledu ESO/VLT. Jednotlivé záběry byly získány přes dvojici různých filtrů, které vymezují záření vodíku (oranžová komponenta obrázku) a záření ionizované síry (modrá složka). Rozdílné barvy v různých částech obrázku reprezentují rozdílné fyzikální podmínky – například tam, kde jasně modře září ionizovaná síra (modré útvary), tam jsou vzájemné rychlosti srážejícího se materiálu relativně nízké – což astronomům pomáhá odhalit, co přesně se v daném místě tohoto dramatického výjevu odehrává. 

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] Astrofotografická soutěž 'Hidden Treasures 2010' dala amatérským astronomům možnost prohledat ohromné archivy ESO, a to ve snaze nalézt v nich dobře ukryté skvosty, které potřebují jen trochu vyleštit. Účastníci zaslali do soutěže na 100 prací a nejlepší autoři byli odměněni atraktivními cenami včetně kompletně hrazené návštěvy na observatoři Cerro Paranal v Chile s technologicky nejvyspělejším dalekohledem světa VLT, kterou získal absolutní vítěz. Deset vítězných autorů zaslalo do soutěže celkem dvacet nejlépe hodnocených fotografií v soutěži.

[2] Ačkoliv astronomové George Herbig a Guillermo Haro nebyli první, kdo si těchto objektů povšiml, byli to oni, kdo jako první detailně studovali jejich spektra. Na základě těchto pozorování rozeznali, že se nejedná o pouhé chomáče plynu a prachu odrážející světlo či svítící po ozáření ultrafialovým zářením mladých hvězd, ale že jde o úplně nový typ objektů spojeného s tvorbou hvězd.

[3] Jak ionizovaná síra tak vodíkové atomy emitují v této mlhovině červené světlo. Aby bylo možné je od sebe na snímku odlišit, byly emise síry zobrazeny v modrém kanále.

 

Další informace

ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

 

Odkazy

 

Kontakty

Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey Telescopes Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Cell: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Překlad: Jiří Srba
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz

autor: Jiří Srba


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz