Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Dramatické změny na povrchu Pluta

Dramatické změny na povrchu Pluta

10.02.2010

NASA publikovala doposud nejdetailnější sadu fotografií vzdálené trpasličí planety Pluto, jaká kdy byla vůbec pořízena. Snímky získané pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST ukazují „strakatý“ ledový objekt, na němž probíhají sezónní změny povrchu co do barvy a jasnosti. Pluto se stalo výrazně červenější, přičemž jeho severní polokoule je podstatně světlejší. Tyto změny jsou patrně důsledkem sublimace povrchového ledu na Sluncem osvětlené polokouli. Mezitím oblast kolem opačného pólu zamrzá. Dramatické změny patrně začaly v období 2000 – 2002.

Snímky z HST zůstanou naším nejlepším pohledem na Pluta až do té doby, než jej sonda New Horizons (NASA) bude studovat během těsného průletu. Snímky z HST jsou rovněž neocenitelné pro výběr nejzajímavějšího místa, které bude sonda New Horizons studovat a nad kterým prolétne v červenci 2015.

Pluto je mezi veřejností jedním z velmi známých planetárních objektů. Je však rovněž velmi obtížné pořídit jeho detailní portrét, protože se jedná o malé těleso, které je velmi daleko. HST rozlišil na povrchu Pluta útvary o průměru několika stovek km, které jsou příliš hrubé pro geologické porozumění stavbě povrchu. Avšak při rozlišení povrchových barev a jasnosti odhalil HST vzhled rozmanitého světa s bílými, tmavě oranžovými a uhlově černými oblastmi povrchu. Celkové zbarvení je pravděpodobně důsledkem působení ultrafialového záření vzdáleného Slunce, které rozbíjí metan (v podobě ledu) na povrchu Pluta, přičemž zde zůstávají tmavé a uhlově červené skvrny.

Když astronomové porovnali první snímky, pořízené v roce 1994 s novými fotografiemi z období let 2000 – 2002, získali důkazy, že severní polární region se stal mnohem světlejší, zatímco jižní polokoule je naopak výrazně tmavší. Tyto změny naznačují na přítomnost velmi složitých procesů, ovlivňujících viditelný povrch Pluta.

Obrázky z HST dokazují, že Pluto zkrátka není jen koule z horniny a ledu, ale dynamický svět, který je vystavován dramatickým atmosférickým změnám. Ty jsou řízeny sezónními variacemi v důsledku oběhu Pluta po eliptické dráze kolem Slunce s periodou 248 roků a sklonem jeho rotační osy. Díky tomu jsou sezónní změny velmi asymetrické. Jaro se mění na severní polokouli velmi rychle na polární léto, protože se Pluto pohybuje rychleji, když se nachází nejblíže ke Slunci.

Pozemní pozorování, realizovaná v letech 1988 a 2002 ukazují, že hmotnost atmosféry se za toto období zdvojnásobila. To může být způsobeno vypařováním a sublimací dusíkového ledu.

Fotografie Pluta pořízené kamerou na palubě HST

Fotografie, které pořídila kamera ACS (Advanced Camera for Surveys), jsou neocenitelné pro účely plánování parametrů průletu sondy New Horizons kolem Pluta v roce 2015. Sonda prolétne kolem trpasličí planety tak rychle, že s vysokým rozlišením vyfotografuje pouze jednu polokouli. Na snímcích z HST je nápadná zejména jasná skvrna, pravděpodobně bohatá na zmrzlý oxid uhelnatý. To je hlavní cíl pro sondu New Horizons. Sonda bude mít prvotřídní výhled na rozhraní mezi tímto jasným útvarem a okolním regionem, pokrytým mimořádně tmavým povrchovým materiálem.

Fotografie z HST také pomohou vědcům přesněji vypočítat expoziční časy každého snímku Pluta, což je důležité pro získání fotografií s co nejlepším rozlišením,“ říká Marc Buie (Southwest Research Institute, Boulder, Colorado). Protože nebude žádná šance pro opakování záběru, přesné modely povrchu Pluta jsou nevyhnutelné pro získání fotografií, které nebudou ani podexponované, ani přeexponované.

Výsledky pozorování z HST se objeví v březnu 2010 v časopise Astronomical Journal. Členy výzkumného týmu jsou dále William Grundy (Lowell Observatory in Flagstaff, Arizona) a Eliot Young, Leslie Young a Alan Stern (Southwest Research Institute in Boulder, Colorado).

Zdroj: http://hubblesite.org/newscenter/archive/releases/2010/06/full/

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz