Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

18.09.2017
Hvězdárna se zapojila do oslav Dnů města Valašské Meziříčí

Ve dnech 15. a 16. září 2017 se naše hvězdárna připojila k oslavám Dnů města Valašské Meziříčí. Tuto akci finančně podpořilo Město Valašské Meziříčí v rámci podpory malého rozsahu.  

10.08.2017
Prázdninový program na hvězdárně

Také v letošním roce jsme pro návštěvníky hvězdárny připravili speciální prázdninový program.

08.08.2017
Ohlédnutí za příměstským astronomickým táborem 2017

V horkých dnech minulého týdne (od 31. 7. do 4. 8. 2017) bylo v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí veselo.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Divoká galaktická dvojka

Divoká galaktická dvojka

20.04.2011

ESO 014/11 tisková zpráva

Dvojice galaxií na tomto snímku, pořízeném na observatoři La Silla v Chile dalekohledem MPG/ESO o průměru zrcadla 2,2 m a kamerou WFI (Wide Field Imager), vypadá velmi zvláštně. Vzhled galaxií totiž poznamenaly gravitační poruchy vyvolané blízkostí sousedů. Vzájemné gravitační přetahování narušilo tvar galaxie NGC 3169 a rozdrobilo prachové pásy jejího souputníka NGC 3166. Třetí menší galaxie vpravo dole (NGC 3165) má na celé představení výborný výhled takřka z první řady.

Toto seskupení galaxií v souhvězdí Sextantu (Sex) objevil Anglický astronom William Herschel v roce 1783. Moderní astronomie ukázala, že se galaxie nacházejí 70 milionů světelných let od nás. Dvojice velkých členů této skupiny (vlevo NGC 3169 a vpravo NGC 3166) je od sebe vzdálena 50 000 světelných let, což je jen polovina odhadovaného průměru naší Galaxie. A v takto těsných systémech dokážou gravitační poruchy velmi efektivně rozrušovat strukturu jednotlivých galaxií.

Spirální galaxie jako NGC 3169 a NGC 3166 mají obvykle hvězdami a prachem tvořená spirální ramena, která se navíjejí kolem jejich středu. Blízká přiblížení s dalšími hmotnými objekty však dokážou toto typické uspořádání narušit, jedná se doslaova o ‘znetvořující předehru’ pro budoucí splynutí těchto galaxií do jedné větší. Zatím však NGC 3169 i NGC 3166 ztratily svoji tvář jen zčásti. Spirální ramena galaxie NGC 3169 tvořená jasně zářícími modrobílými hvězdami byla mírně rozcuchána a z jejího disku byla vyvržena velká množství plynu. V galaxii NGC 3166 jsou rozházeny temné prachové pásy, které jinak ohraničují spirální ramena. Ve srovnání se svým souputníkem vzniká v galaxii NGC 3166 mnohem méně nových hvězd. 

NGC 3169 má ještě jednu zajímavost: slabý žlutý bod zářící skrze závoje prachu v těsné blízkosti středu galaxie. Tento objekt je zbytkem po supernově zaznamenané v tomto místě v roce 2003 a označené jako SN 2003cg [1]. Jednalo se o typ supernovy klasifikovaný jako Ia. K němu dochází, když malý horký kompaktní zbytek po hvězdě podobné Slunci – označovaný jako bílý trpaslík – gravitačně nasává plyn z blízkého souputníka. Jak trpaslík přibývá na hmotnosti, dojde k zažehnutí termojaderné reakce a hvězda exploduje.

Tento nově prezentovaný snímek byl složen na základě dat, která z archivu ESO vybral Igor Chekalin v rámci astrofotografické soutěže ‘Hidden Treasures 2010’. Igor Chekalin se stal celkovým vítězem soutěže a tento jeho snímek se umístil na druhém místě mezi stovkou přihlášených prací [2].

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] Další mnohem nápadnější bodové zdroje, jako například ten na levém konci spirálního ramene probíhajícího pod jádrem galaxie NGC 3169, jsou ve skutečnosti hvězdy naší Galaxie, které se náhodou ocitly velmi blízko zorného paprsku mezi dalekohledem a vzdálenými galaxiemi.

[2] Astrofotografická soutěž 'Hidden Treasures 2010' dala amatérským astronomům možnost prohledat archivy ESO, a to ve snaze nalézt v nich dobře ukryté skvosty, které potřebují jen trochu vyleštit. Účastníci zaslali do soutěže na 100 prací a nejlepší autoři byli odměněni atraktivními cenami. Deset vítězných autorů zaslalo do soutěže celkem dvacet nejlépe hodnocených fotografií v soutěži. Další ‘Skryté poklady’ naleznete na stránkách soutěže.

 

Další informace

ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

 

Kontakty

Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey Telescopes Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Cell: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Překlad: Jiří Srba
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz

autor: Jiří Srba


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz