Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


18.06.2018
Opět pozorujeme! – Zákryty

V tomto roce (2018) se stalo pozorování zákrytů opět jedním z odvětví našich odborných pozorování. I přes špatné počasí z počátku roku se doposud (za období leden – květen) podařilo „napozorovat“ (tj. nahrát a vyhodnotit) několik úkazů (přehled v tabulce). Tato pozorování nám posloužila k otestování sestavy navržené pro pozorování.

01.06.2018
Další jasný bolid nad Českou republikou večer 26. května 2018

Jen několik dní po jasném bolidu, který byl zaznamenán 23. května 2018 na počátku nautického soumraku nad střední Moravou, zaznamenaly kamery sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) 26. května 2018 na počátku astronomického soumraku další jasný a velmi pomalý bolid. Bolid dosáhl absolutní jasnosti -5,2m a jeho atmosférická dráha začala nad severovýchodním cípem Slezska v České republice a skončila nad Slezským vojvodstvím v jižním Polsku.

02.05.2018
Za tajemstvím padajících hvězd: Jasný bolid nad jižním Maďarskem

Cokoliv se šustne nad obzorem, o tom čeští astronomové dobře vědí. A nezáleží na tom, že tentokrát proťal zářící objekt oblohu nad hranicí Maďarska a Chorvatska. Pomocí dálkové radarové detekce, pozorování pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch, kamerových systémů a velmi kvalitních spektrografů lze odhalit tajemství jasného objektu za hranicemi České republiky.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Deformace Saturnova prstence F

Deformace Saturnova prstence F

29.07.2010

Malý Saturnův měsíc Prometheus o velikosti 86 km (na obrázku je vidět v levém dolním rohu) narušuje během oběhu kolem planety svým působením vzhled tenkého prstence F. Gravitace měsíce, tvarem připomínajícího bramboru, periodicky vytváří úzké pruhy v prstenci F. Tato „ruční práce“ měsíce je viditelná v podobě tmavých pásů rozdělujících prstenec.

Obrázek v úvodu článku představuje pohled severním směrem, sluneční paprsky osvětlují jednu stranu prstence pod úhlem pouhých 10° vůči rovině prstence. Snímek byl pořízen 1. 6. 2010 ve viditelném světle úzkoúhlou kamerou na palubě sondy Cassini. V tu dobu se sonda nacházela ve vzdálenosti 1,3 miliónu km od planety Saturn. Rozlišení snímku je 7 km/pixel.

Jemné kolize

Při oběhu měsíce Prometheus kolem planety Saturn dochází k jeho pozvolným kolizím s rozptýlenými částicemi na vnitřním okraji prstence F. Protáhlý měsíc vytahuje z prstence úzké proudy materiálu, čímž zanechává v pozadí tmavé pruhy (relativně prázdná místa).

Prometheus oběhne kolem planety Saturn jednou za 14,7 hodiny. Na každém oběhu po eliptické dráze dosahuje místa, kdy je nejdále od planety (v tzv. apocentru) a zároveň je nejblíže k prstenci F. V tomto bodě gravitace měsíce právě nejsilněji působí na „proudy“ materiálu a vytahuje je ven z centrální části prstence.

Zpočátku materiál velikosti prachových zrníček, který byl vytahován pryč z prstence, směřoval k přední straně měsíce Prometheus. Postupně se proud materiálu stále více posouval dále za měsíc Prometheus, protože částice v prstenci F obíhají pomaleji než samotný měsíc. Dochází k vytváření oblastí, které získávají podobu delších a tmavších pruhů.

K vytváření takovýchto útvarů dochází v prstenci periodicky na každém oběhu Promethea. Když se měsíc znovu dostane do apocentra, gravitací vytahuje z prstence další proud materiálu. Protože měsíc obíhá rychleji než částice v prstenci, nová deformace je vytvořena v odlišné části prstence – přibližně 3,2° před dřívější oblastí. Prstenec postupně dostává podobu vějíře.

Zdroj: http://saturn.jpl.nasa.gov/photos/imagedetails/index.cfm?imageId=4070

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje