Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Dalekohled VISTA objevil 96 hvězdokup

Dalekohled VISTA objevil 96 hvězdokup

03.08.2011

ESO 028/11 tisková zpráva

Infračervený přehlídkový teleskop ESO nahlédl hluboko do oblastí hvězdotvorby v naší Galaxii

Mezinárodní tým astronomů nalezl v naší Galaxii 96 dosud neznámých otevřených hvězdokup ukrytých v prachu. Vědci použili data získaná infračerveným přehlídkovým teleskopem VISTA, který pracuje na observatoři ESO Paranal. Pro předchozí přehlídkové programy nebyly tyto malé a slabé objekty pozorovatelné. Citlivým infračerveným detektorům největšího přehlídkového dalekohledu světa, který dokáže proniknout prachovými závoji, však již uniknout nemohly. Tolik malých slabých hvězdokup najednou nebylo dosud nikdy objeveno.

Výsledky byly zveřejněny právě rok po zahájení programu VVV (Variables in the Via Lactea, 'Proměnné v Mléčné dráze') [1], jednoho z šesti přehlídkových projektů nového dalekohledu. Objevy byly publikovány v odborném časopise Astronomy & Astrophysics.

Tyto objevy jasně ukazují možnosti dalekohledu VISTA a přehlídky VVV při hledání hvězdokup ukrytých v prachem zahalených regionech hvězdotvorby v disku naší Galaxie. Přehlídka VVV má ve srovnání s jinými mnohem větší dosah,“ říká Jura Borissova, hlavní autorka studie.

Většina hvězd o hmotnosti alespoň poloviny Slunce vzniká ve skupinách, kterým říkáme otevřené hvězdokupy. Tyto hvězdokupy jsou považovány za základní stavební bloky galaxií a jsou velmi významné při jejich vzniku a vývoji. Naneštěstí vznikají ve velmi zaprášeném prostoru. Prach rozptyluje a absorbuje většinu viditelného světla, které mladé hvězdy vyzařují, což dělá tyto mladé hvězdokupy pro většinu přehlídkových programů takřka neviditelnými. Ne však pro čtyřmetrový infračervený dalekohled VISTA

Abychom vystopovali ty nejmladší hvězdokupy, zaměřili jsme se na jejich hledání ve známých regionech hvězdotvorby. V oblastech, které se na předchozích snímcích získaných ve viditelném světle zdály být zcela prázdné, nalezly citlivé infračervené detektory dalekohledu VISTA mnoho nových objektů,“ říká Dante Minniti, vedoucí přehlídky VVV.

Aby vědci mohli spočítat jednotlivé členy hvězdokup, museli pomocí speciálního počítačového programu ze snímků odstranit hvězdy ležící v popředí. Následně provedli vizuální prohlídku každého záběru a změřili velikost každé nalezené hvězdokupy. Pro hvězdokupy s vyšším počtem členů provedli ještě další základní měření – určili jejich vzdálenost, věk nebo úroveň 'zčervenání světla', která je úměrná množství mezihvězdného prachu v prostoru mezi námi a hvězdokupou.

Zjistili jsme, že většina z těchto hvězdokup je velmi malá a čítá jen 10 až 20 hvězd. V porovnání s běžnými hvězdokupami se jedná o velmi slabé kompaktní objekty. Prach, který je zakrývá, je činí ve viditelném světle ještě 10 000krát až milionkrát slabší. Není tedy divu, že dosud byly našemu zraku skryty,“ říká Radostin Kurtev, další člen týmu.

Od starověku bylo v naší Galaxii nalezeno jen 2 500 otevřených hvězdokup. Astronomové však  odhadují, že těch dosud nepozorovaných, ukrytých za obálkami plynu a prachu, by mohlo být až 30 000. Zatímco jasné a velké hvězdokupy jsou snadno pozorovatelné, poprvé v historii se podařilo nalézt tak mnoho malých a slabých zástupců této kategorie objektů najednou.

A co víc, těchto 96 nově objevených hvězdokup může být pouze příslovečnou špičkou ledovce. „Právě jsme začali používat novou ještě sofistikovanější verzi našeho automatického programu pro hledání méně koncentrovaných, a tedy starších hvězdokup. Jsme si jisti, že jich brzy nalezneme ještě více,“ dodává Borissova.

 

Zdroj

 

Poznámky

[1]  Projekt VVV (VISTA Variables in the Via Lactea) od roku 2010 skenuje v infračerveném záření centrální části Galaxie a jižní partie roviny galaktického disku. Na program bylo v pětiletém období vyhrazeno 1929 hodin pozorovacího času. Via Lactea je latinský název pro Mléčnou dráhu.

 

Další informace

Výzkum byl prezentován v odborném časopise Astronomy & Astrophysics, v článku pod názvem “New Galactic Star Clusters in the VVV Survey”.

Složení týmu: J. Borissova (Universidad de Valparaíso, Chile), C. Bonatto (Universidade Federal do Rio Grande do Sul, Brazílie), R. Kurtev (Universidad de Valparaíso), J. R. A. Clarke (Universidad de Valparaíso), F. Peñaloza (Universidad de Valparaíso), S. E. Sale (Universidad de Valparaíso; Pontificia Universidad Católica, Chile), D. Minniti (Pontificia Universidad Católica, Chile), J. Alonso-García (Pontificia Universidad Católica), E. Artigau (Département de Physique and Observatoire du Mont Mégantic, Université de Montréal, Kanada), R. Barbá (Universidad de La Serena, Chile), E. Bica (Universidade Federal do Rio Grande do Sul), G. L. Baume (Instituto de Astrofísica de La Plata, Argentina), M. Catelan (Pontificia Universidad Católica), A. N. Chenè (Universidad de Valparaíso; Universidad de Concepción, Chile), B. Dias (Universidade de Sao Paulo, Brazílie), S. L. Folkes (Universidad de Valparaíso), D. Froebrich (The University of Kent, UK), D. Geisler (Universidad de Concepción), R. de Grijs (Peking University, Čína; Kyung Hee University, Korea), M. M. Hanson (University of Cincinnati), M. Hempel (Pontificia Universidad Católica), V. D. Ivanov (European Southern Observatory), M. S. N. Kumar (Universidade do Porto; Portugalsko), P. Lucas (University of Hertfordshire, UK), F. Mauro (Universidad de Concepción), C. Moni Bidin (Universidad de Concepción), M. Rejkuba (European Southern Observatory), R. K. Saito (Pontificia Universidad Católica), M. Tamura National Astronomical Observatory of Japan, Japonsko) a I. Toledo (Pontificia Universidad Católica).

ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 39,3 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

 

Odkazy

 

Kontakty

Jura Borissova; Universidad de Valparaíso; Valparaíso, Chile; Tel: +56 32 299 5550; Cell: +56 9 82454638; Email: jura.borissova@uv.cl

Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey Telescopes Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Email: rhook@eso.org

Překlad: Jiří Srba
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz

autor: Jiří Srba


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz