Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


27.03.2018
Krteček letí znovu do vesmíru

V sobotu 24. března patřila hvězdárna opět rodinám s dětmi. Po únorové „Procházce sluneční soustavou“ jsme si pro ně tentokrát připravili program s názvem Krteček letí znovu do vesmíru. Krtek se poprvé vydal do vesmíru se svým velkým kamarádem - americkým astronautem Andrew Feustelem - v roce 2011, kdy na oběžné dráze Země strávili společně 16 dní. Ve středu 21. března se vypravili do vesmíru podruhé. Odletěli z kosmodromu Bajkonur v ruské raketě Sojuz k Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Jejich mise bude tentokrát trvat skoro půl roku a krtkův kamarád Andrew bude dokonce 3 měsíce velitelem celé stanice.  

06.03.2018
Zastavení ministra kultury na valašskomeziříčské hvězdárně

Včera odpoledne 5. března 2018 ředitel hvězdárny Ing. Libor Lenža doslova a do písmene „kosmickou rychlostí“ představil ministru kultury PhDr. Iljovi Šmídovi naši valašskomeziříčskou hvězdárnu.

09.02.2018
Nový experimentální program Atmosféra a vakuum

V závěru roku 2017 se nám také díky finančnímu příspěvku Nadace Tomáše Bati podařilo rozšířit sadu pomůcek pro experimentální programy. Od druhého pololetí školního roku 2017/2018 proto zařazujeme do naší nabídky pořad pro druhý stupeň základních škol a střední školy s názvem „Atmosféra a vakuum“, který na základě pokusů se sníženým tlakem demonstruje vlastnosti zemské atmosféry.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Curiosity brzy přistane na rudé planetě

Curiosity brzy přistane na rudé planetě

02.07.2012

Korekce dráhy, která byla provedena v úterý 26. 6. 2012, přizpůsobila letovou dráhu kosmické sondy NASA s názvem Mars Science Laboratory tak, aby dopravila pojízdnou výzkumnou laboratoř Curiosity do cílového místa přistání ve vybrané oblasti Marsu.

Pojízdná laboratoř o velikosti automobilu a hmotnosti téměř jedné tuny směřuje na přistání ve večerních hodinách 5. 8. 2012 kolem 10:31 p.m. PDT (tj. 6. 8. 2012 ráno v 7:31 SELČ). Přistáním začne základní dvouletá výzkumná mise za účelem výzkumu, zda jedno z vůbec nejzajímavějších míst na povrchu Marsu poskytovalo v minulosti  příznivé prostředí pro mikrobiální život.

Poslední uskutečněná korekce dráhy, třetí a nejmenší od startu 26. 11. 2011, byla provedena korekčními raketovými motory, které byly v činnosti pouze 40 sekund. Data vyslaná sondou a změny rádiového signálu v důsledku Dopplerova jevu potvrdila, že manévr byl úspěšný. Jak navrhovali technici NASA's Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie, manévr způsobil, že místo, kde kosmická sonda vstoupí do atmosféry Marsu, bude posunuto o 200 km a okamžik vstupu asi o 70 sekund.

To nás posune blíže ke středu cílové oblasti přistání, takže pokud budou potřebné další korekce dráhy, předpokládáme, že budou mnohem menší,“ říká Thomas Martin-Mur, vedoucí navigačního týmu JPL. Vhodné okamžiky pro tři další korekce dráhy jsou naplánovány na posledních 8 dnů závěrečné fáze letu.

Manévr posloužil ke korekci odchylky letové dráhy od plánované, která ještě nebyla odstraněna při dřívějších korekcích dráhy a k realizaci rozhodnutí posunout místo přistání o 7 km blíže k pohoří, které se nachází uvnitř kráteru Gale (průměr 154 km). Tato oblast je cílem dlouhodobého výzkumu.

Korekce dráhy změnila rychlost sondy zhruba o 50 milimetrů za sekundu. První a druhá korekce dráhy vedly ke změnám zhruba 150krát větším (11. ledna) a 20krát větším (26. března).

Posunutí místa přistání blíže k pohoří neoficiálně pojmenovanému Mount Sharp může ušetřit několik měsíců času potřebného k přejezdu z místa přistání do vybrané oblasti hledání hydrofilních minerálů na svahu pohoří.

Cesta k Marsu vstoupila do „přibližovací fáze“ směřující k vlastnímu přistání. Letový manažer Arthur Amador z JPL říká: „V příštích 40 dnech bude letový tým průběžně sledovat trajektorii sondy a stav a funkčnost palubních systémů. Se sondou bude průběžně komunikovat prostřednictvím sítě NASA DSN (Deep Space Network). Všichni nyní budeme v napětí. Sonda zatím funguje velmi dobře, letový tým je připraven řešit případné problémy.“

Přistávací manévr na trase od horních vrstev atmosféry až po dopad na povrch bude realizován pomocí odvážné techniky (tzv. Sky Crane – létajícího jeřábu) umožňující přesněji zamířit do cílové oblasti a dopravit na povrch Marsu těžší náklad, než umožňovaly dřívější výpravy na Mars. Tato nová metoda, pokud bude úspěšná (a všichni věří, že ano), umožní velmi přesnou dopravu dobře vybavené mobilní laboratoře do lokality vybrané pro její objevitelskou misi. Totožné inovace prosazuje NASA i pro realizaci pilotovaných letů na rudou planetu.

Na následujícím obrázku je porovnání velikosti roveru Curiosity s předcházejícími pojízdnými roboty Sojourner a Opportunity.

Základní parametry pojízdné laboratoře Curiosity:

  • Velikost a hmotnost: délka cca 3 m, hmotnost 900 kg (z toho 80 kg vědeckých přístrojů).
  • Rychlost pohybu: maximální rychlost pohybu je 90 m/h; předpokládá se, že za 2 roky překoná vzdálenost 19 km; schopnost překonání překážek vysokých 75 cm.
  • Zdroj energie: radioizotopový termoelektrický generátor (RTG) – jeho minimální životnost je 14 let.
  • Teplota v místě přistání: předpokládaná teplota v rozmezí +30 až -127 °C.
  • Zpoždění signálu: informace o přistání sondy na povrchu Marsu doletí na Zemi se zpožděním 13 minut a 46 sekund.

Zdroj: http://phys.org/news/2012-06-curiosity-rover-track-early-august.html a http://en.wikipedia.org/wiki/Mars_Science_Laboratory

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobních údaje