Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
V letošním roce uplynulo 100 let od narození Ing. Bohumila Malečka CSc., který působil na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v letech 1961-1989 nejen jako ředitel, ale i jako odborný pracovník a organizátor sítě pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. Vystudovaný geoget se specializací na astronomickou geodézii.
Čínské lunární vozítko „Jutu“ (Nefritový králík), které zkoumalo povrch Měsíce od prosince 2013, ukončilo svoji práci. Informovala o tom ve středu 3. srpna 2016 agentura China News Service s odkazem na prohlášení čínské Státní správy pro vědu, techniku a obranný průmysl (SASTIND).
Čína vyslala na Měsíc lunární vozítko „Jutu“ v roce 2013. Bylo to na palubě nosné rakety Dlouhý pochod se sondou Čchang-e 3.
Vozítko přistálo v kráteru Záliv duhy 14. prosince 2013 a stalo se od roku 1976 prvním umělým objektem po sovětské „Luně-24“, který provedl měkké přistání na Měsíci.
Podle Státní správy pro vědu, techniku a obranný průmysl (SASTIND) lunární vozítko provádělo výzkum měsíčního povrchu 31 měsíců, čímž překonalo předpokládanou dobu činnosti o 19 měsíců. V průběhu své činnosti vyplnilo velké množství náročných úkolů, včetně prvních snímků geologických vrstev Měsíce.
Čínský program výzkumu Měsíce „Čchang-e“ má tři etapy:
oblet kolem Měsíce – sondy „Čchang-e 1“ a „Čchang-e 2“
přistání na povrchu Měsíce – sondy „Čchang-e 3“ a „Čchang-e 4“
návrat z Měsíce na Zemi – sondy „Čchang-e 5“ a „Čchang-e 6“
V roce 2017 Čína plánuje vypustit z kosmodromu Wenchang sondu „Čchang-e 5“, jejíž mise spočívá v přistání na Měsíci, sběru vzorků a návrat na Zemi.
Již dříve náměstek šéfa pilotovaného kosmického programu Číny Zhang Yulin sdělil, že je Čína připravena do roku 2036 poslat na Měsíc svoje astronauty. Podle něj potřebuje Čína 15-20 let na to, aby vysadila astronauty na povrch Měsíce s použitím vlastních projektů v kosmickém odvětví.
autor: Naďa Lenžová