Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


18.06.2018
Opět pozorujeme! – Zákryty

V letošním roce se stalo pozorování zákrytů opět jedním z odvětví našich odborných pozorování. I přes špatné počasí z počátku roku se doposud (za období leden – květen) podařilo „napozorovat“ (tj. nahrát a vyhodnotit) několik úkazů (přehled v tabulce). Tato pozorování nám posloužila k otestování sestavy navržené pro pozorování.

01.06.2018
Další jasný bolid nad Českou republikou večer 26. května 2018

Jen několik dní po jasném bolidu, který byl zaznamenán 23. května 2018 na počátku nautického soumraku nad střední Moravou, zaznamenaly kamery sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) 26. května 2018 na počátku astronomického soumraku další jasný a velmi pomalý bolid. Bolid dosáhl absolutní jasnosti -5,2m a jeho atmosférická dráha začala nad severovýchodním cípem Slezska v České republice a skončila nad Slezským vojvodstvím v jižním Polsku.

02.05.2018
Za tajemstvím padajících hvězd: Jasný bolid nad jižním Maďarskem

Cokoliv se šustne nad obzorem, o tom čeští astronomové dobře vědí. A nezáleží na tom, že tentokrát proťal zářící objekt oblohu nad hranicí Maďarska a Chorvatska. Pomocí dálkové radarové detekce, pozorování pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch, kamerových systémů a velmi kvalitních spektrografů lze odhalit tajemství jasného objektu za hranicemi České republiky.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Čínská pojízdná laboratoř na povrchu Měsíce

Čínská pojízdná laboratoř na povrchu Měsíce

16.12.2013

V sobotu 14. prosince 2013 úspěšně přistála na Měsíci čínská kosmická sonda Chang´e-3, která na jeho povrch dopravila první čínskou pojízdnou laboratoř Yutu. Přestože v posledních letech bylo k Měsíci vysláno několik kosmických sond (včetně dvou čínských), tak pokud se týká přistání, je to vskutku ojedinělá událost.

Poslední pojízdná laboratoř – sovětský Lunochod 2 – přistála na Měsíci 15. 1. 1973. A poslední sondou, která plánovaně přistála na povrchu Měsíce, je zatím poslední exemplář sovětských sond Luna s pořadovým číslem 24. Na povrchu Měsíce přistála 18. 8. 1976, tj. před 37 roky. Na Zemi dopravila malé množství vzorků měsíční horniny.

Přistání čínské sondy se uskutečnilo v oblasti Sinus Iridium, což je tmavá pánev na přivrácené polokouli Měsíce zaplněná lávou, která utuhla před miliardami roků. Sonda Chang´e-3 (start 1. 12. 2013) byla nejprve navedena na kruhovou oběžnou dráhu ve výšce 100 km nad povrchem Měsíce. Později bylo její pericentrum sníženo na 15 km. Při přistávacím manévru sonda motorickým manévrem snížila svoji rychlost z 1,7 km/s prakticky na nulu.

Ve výšce přibližně 100 m nad povrchem sonda zastavila klesání a pomocí laserového výškoměru, radaru a dalších přístrojů „zkontrolovala“ místo, kam měla dosednout. Úkolem tohoto průzkumu bylo zjistit, zda se zde nevyskytují velké balvany či prudké svahy, které by mohly ohrozit průběh přistávacího manévru.

Protože automatický přistávací systém byl „spokojen“ s charakterem povrchu, sonda pokračovala v sestupu na měsíční povrch. K vypnutí motorů došlo ve výšce 3 až 5 metrů nad povrchem, odkud sonda bezpečně dopadla volným pádem na čtyři přistávací nohy. O několik minut později bylo potvrzeno rozložení panelů slunečních baterií.

Několik hodin po přistání byla pojízdná laboratoř dopravena pomocí rampy na měsíční povrch a po vlastní ose (na 6 kolech) se vzdálila od přistávacího modulu. Ve vzdálenosti zhruba 10 metrů se vozítko Yutu zastavilo, vyfotografovalo mateřskou sonda, což sonda opětovala a pořídila snímky pojízdné laboratoře samostatně stojící na měsíčním povrchu. Nyní vozítko čeká několikakilometrová jízda a výzkum měsíčního povrchu.

Hmotnost čínského roveru je 140 kg. Jeho úkolem bude (kromě vědeckých výzkumů) především prověření nových technologií k zabezpečení měkkého přistání, fungování samotné pojízdné laboratoře včetně „přežití“ několika měsíčních nocí trvajících zhruba 2 týdny, kdy teplota na povrchu Měsíce klesne na -180 °C. Další pojízdná laboratoř, kterou na Měsíc dopraví sonda Chang´e-4, se už zaměří na komplexnější výzkum. Na rok 2017 plánuje Čína vyslání sondy Chang´e-5, která se pokusí o odběr vzorků měsíční horniny a jejich dopravu na Zemi.

 

Zdroj: http://www.spaceflightnow.com/china/change3/131214landing/

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje