Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


27.03.2018
Krteček letí znovu do vesmíru

V sobotu 24. března patřila hvězdárna opět rodinám s dětmi. Po únorové „Procházce sluneční soustavou“ jsme si pro ně tentokrát připravili program s názvem Krteček letí znovu do vesmíru. Krtek se poprvé vydal do vesmíru se svým velkým kamarádem - americkým astronautem Andrew Feustelem - v roce 2011, kdy na oběžné dráze Země strávili společně 16 dní. Ve středu 21. března se vypravili do vesmíru podruhé. Odletěli z kosmodromu Bajkonur v ruské raketě Sojuz k Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Jejich mise bude tentokrát trvat skoro půl roku a krtkův kamarád Andrew bude dokonce 3 měsíce velitelem celé stanice.  

06.03.2018
Zastavení ministra kultury na valašskomeziříčské hvězdárně

Včera odpoledne 5. března 2018 ředitel hvězdárny Ing. Libor Lenža doslova a do písmene „kosmickou rychlostí“ představil ministru kultury PhDr. Iljovi Šmídovi naši valašskomeziříčskou hvězdárnu.

09.02.2018
Nový experimentální program Atmosféra a vakuum

V závěru roku 2017 se nám také díky finančnímu příspěvku Nadace Tomáše Bati podařilo rozšířit sadu pomůcek pro experimentální programy. Od druhého pololetí školního roku 2017/2018 proto zařazujeme do naší nabídky pořad pro druhý stupeň základních škol a střední školy s názvem „Atmosféra a vakuum“, který na základě pokusů se sníženým tlakem demonstruje vlastnosti zemské atmosféry.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Čínská pojízdná laboratoř na povrchu Měsíce

Čínská pojízdná laboratoř na povrchu Měsíce

16.12.2013

V sobotu 14. prosince 2013 úspěšně přistála na Měsíci čínská kosmická sonda Chang´e-3, která na jeho povrch dopravila první čínskou pojízdnou laboratoř Yutu. Přestože v posledních letech bylo k Měsíci vysláno několik kosmických sond (včetně dvou čínských), tak pokud se týká přistání, je to vskutku ojedinělá událost.

Poslední pojízdná laboratoř – sovětský Lunochod 2 – přistála na Měsíci 15. 1. 1973. A poslední sondou, která plánovaně přistála na povrchu Měsíce, je zatím poslední exemplář sovětských sond Luna s pořadovým číslem 24. Na povrchu Měsíce přistála 18. 8. 1976, tj. před 37 roky. Na Zemi dopravila malé množství vzorků měsíční horniny.

Přistání čínské sondy se uskutečnilo v oblasti Sinus Iridium, což je tmavá pánev na přivrácené polokouli Měsíce zaplněná lávou, která utuhla před miliardami roků. Sonda Chang´e-3 (start 1. 12. 2013) byla nejprve navedena na kruhovou oběžnou dráhu ve výšce 100 km nad povrchem Měsíce. Později bylo její pericentrum sníženo na 15 km. Při přistávacím manévru sonda motorickým manévrem snížila svoji rychlost z 1,7 km/s prakticky na nulu.

Ve výšce přibližně 100 m nad povrchem sonda zastavila klesání a pomocí laserového výškoměru, radaru a dalších přístrojů „zkontrolovala“ místo, kam měla dosednout. Úkolem tohoto průzkumu bylo zjistit, zda se zde nevyskytují velké balvany či prudké svahy, které by mohly ohrozit průběh přistávacího manévru.

Protože automatický přistávací systém byl „spokojen“ s charakterem povrchu, sonda pokračovala v sestupu na měsíční povrch. K vypnutí motorů došlo ve výšce 3 až 5 metrů nad povrchem, odkud sonda bezpečně dopadla volným pádem na čtyři přistávací nohy. O několik minut později bylo potvrzeno rozložení panelů slunečních baterií.

Několik hodin po přistání byla pojízdná laboratoř dopravena pomocí rampy na měsíční povrch a po vlastní ose (na 6 kolech) se vzdálila od přistávacího modulu. Ve vzdálenosti zhruba 10 metrů se vozítko Yutu zastavilo, vyfotografovalo mateřskou sonda, což sonda opětovala a pořídila snímky pojízdné laboratoře samostatně stojící na měsíčním povrchu. Nyní vozítko čeká několikakilometrová jízda a výzkum měsíčního povrchu.

Hmotnost čínského roveru je 140 kg. Jeho úkolem bude (kromě vědeckých výzkumů) především prověření nových technologií k zabezpečení měkkého přistání, fungování samotné pojízdné laboratoře včetně „přežití“ několika měsíčních nocí trvajících zhruba 2 týdny, kdy teplota na povrchu Měsíce klesne na -180 °C. Další pojízdná laboratoř, kterou na Měsíc dopraví sonda Chang´e-4, se už zaměří na komplexnější výzkum. Na rok 2017 plánuje Čína vyslání sondy Chang´e-5, která se pokusí o odběr vzorků měsíční horniny a jejich dopravu na Zemi.

 

Zdroj: http://www.spaceflightnow.com/china/change3/131214landing/

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje