Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

18.09.2017
Hvězdárna se zapojila do oslav Dnů města Valašské Meziříčí

Ve dnech 15. a 16. září 2017 se naše hvězdárna připojila k oslavám Dnů města Valašské Meziříčí. Tuto akci finančně podpořilo Město Valašské Meziříčí v rámci podpory malého rozsahu.  

10.08.2017
Prázdninový program na hvězdárně

Také v letošním roce jsme pro návštěvníky hvězdárny připravili speciální prázdninový program.

08.08.2017
Ohlédnutí za příměstským astronomickým táborem 2017

V horkých dnech minulého týdne (od 31. 7. do 4. 8. 2017) bylo v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí veselo.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Červnové Lyridy

Červnové Lyridy

14.06.2014
Meteorická činnost v červnu je velmi nízká, přesto však i v tento měsíc můžeme spatřit meteory nejen sporadické, ale také ty náležející k nějakému meteorickému roji. V červnu mohou patřit k roji s poměrně nízkou aktivitou, který nazýváme červnové Lyridy (june Lyrids, JLY). 
Tento meteorický roj je aktivní od 12. do 19. června. V maximu, které nastává 16.6., můžeme pozorovat až 10 meteorů za hodinu. Meteory vylétávají ze souhvězdí Lyry, z blízkosti hvězdy Kappa Lyrae. 

Červnové Lyridy jsou zvláštní hlavně proto, že se jedná o roj tzv. outburstový. To znamená, že jeho aktivita velmi kolísá. 

Historie roje 

Roj objevil S. Dvorak 15. června 1966  při kempování v horách San Bernardino v Kalifornii. Jeho pozornost upoutal jasný meteor, který vylétl ze souhvězdí Lyry a pohyboval se rychle k severovýchodu. Brzo poté spatřil Dvorak další meteory. Po hodině a půl se mu podařilo zakreslit 16 meteorů, z nichž 13 vylétlo z dosud neznámého radiantu o souřadnicích (RA/DEC) 278°/+30°. Nezávisle na něm zaznamenal jen o pár hodin později F.W. Talbot v Anglii radiant vzdálený jen pár stupňů od předchozího (RA: 275,5°, DEC: +30°) a určil hodinovou frekvenci na 9 meteorů za hodinu. 

O rok později, v roce 1967, rušil pozorování svit Měsíce, proto potvrzení nového roje přišlo až v roce 1968, a to opět z Kalifornie. V noci 15. 6. během jedné hodiny zaznamenal Richard Nolthenius 8 meteorů a o dva dny později jich ve stejnou hodinu viděl 7. 

V roce 1969 shromáždil a analyzoval Keith B. Hindley z britské astronomické asociace data od 46 pozorovatelů (celkem 172 odpozorovaných hodin). Celkový počet červnových Lyrid byl 363. Průměrná jasnost meteorů byla druhá magnituda a stejně jako u sporadických meteorů převažovala bílá barva meteorů. Přesné procento barev bylo následující: 52% bílá, 33% modrá, 9% žlutá a 6% oranžovo-červené meteory. Pozici radiantu určil Hindley nasledující, RA:  278° (+/-2°), DEC: +35° (+/-3°). Hindley také potvrdil, že neexistují žádná pozorování před rokem 1966. Pozorování tohoto nového roje poté pokračovalo i v dalších letech, množství pozorovaných meteorů tohoto roje však nedosáhlo počtů zaznamenaných v tomto roce. 

Byla také vypočítána parabolická dráha střední dráha roje, která odhalila možnou, ne však dostatečně přesvědčivou, souvislost roje s kometou Mellish (1915II). Tato kometa má mírně hyperbolickou oběžnou dráhu s výstředností 1,0002. Radarové dráhy meteorů roje získal Zdeněk Sekanina z pozorování uskutečněných v Havaně, Illinois, a to v roce 1969. Ten také v roce 1976 publikoval výsledky radarového pozorování tohoto roje. 

Ačkoliv pozorování pokračovala i po roce 1969, zdálo se, že aktivita roje se snížila či skoro zmizela. V roce 1971 bylo od 26 pozorovatelů z Kanady a Spojených států odpozorováno asi 215 hodin. V průběhu června,  od 10.6. do 24.6, se neustále a nepravidelně měnila HR (hodinová frekvence). Radiant roje byl určen z 37 meteorů na pozici (RA/DEC) 278.3°/+41° díky skupince pozorovatelů, kteří pozorovali v od 1. do 17. června blízko Ottawy. 

V roce 1972 opět roj ukázal, jak se aktivita roje rok od roku mění. Na základě dat od 20 pozorovatelů v termínu od 9.6. do 22.6 (Meteor News) bylo zjištěno, že maximální HR může být jen 2-3 meteory za hodinu a že velmi kolísá. O dva roky později však došlo opět k oživení roje. Tento rok jej pozoroval objevitel roje S. Dvorak čtyři noci v polovině června. Během těchto nocí zaznamenal následují průměrné hodinové frekvence (HR, nikoliv ZHR – korigované hodinové frekvence): 14./15.6. - 2,9 met./hod., 15./16.6. - 6,5 met./hod., 16./17.6. - 6,2 met./hod., 17./18.6. - 2,3 met./hod. Dále S. Dvorak v záznamu pozorování uvedl, že meteory byly rychlé a převažující barvou byla modro-zelená.  

Od roku 1975 až do osmdesátých let zájem o červnové Lyridy stagnoval. Našlo se jen málo pozorovatelů, kteří se i nadále snažili každoročně tento roj pozorovat, mnozí z nich však jen v době jeho maxima. Činnost roje tedy prakticky nebyla zaznamenávána v jiné pozorovací noci mimo maximum (15.6., případně 16.6.). 

Až v roce 1996 nastal v pozorování roje zlom, tento rok byl totiž pozorován outburst více pozorovateli. Jedním z nich byl také český amatérský astronom Miloš Weber. V průběhu měsíce června napozoroval Weber 28 meteorů za 5,7 hodin pozorovacího času ve 4 pozorovacích nocích, z nichž 11 patřilo k roji červnových Lyrid. Během těchto nocí zaznamenal následují průměrné korigované hodinové frekvence (ZHR): 10./11.6. - 3,1 (+-5,3) met./hod., 11./12.6. - 4,5 (+-4,5) met./hod., 14./15.6. - 8,9 (+-5,4) met./hod. Ve stejném roce ovšem pozorovali M. Langbroek, R. Lunsford a G. Zay meteorickou aktivitu roje ksi Drakonid s radiantem na pozici RA: 274° (280°) a DEC: +53° (+55°). Tito pozorovatelé poukázali na možnost kontaminace ZHR červnových Lyrid pozorovaných M. Weberem právě meteory roje ksi Drakonid s radiantem vzdáleným v deklinaci více jak 20 stupňů od polohy radiantu roje během outburstu v roce 1966 (a následujících letech).       

Výzkum tohoto roje pak zůstal na mrtvém bodě. Mateřské těleso dosud není známé. Problém je, že tento roj má heliocentrickou rychlost blízkou hyperbolickému limitu a také se doposud nepovedlo prokázat, zda outburst v roce 1966 byl způsobený stejným meteorickým rojem jako outburst v roce 1996. V současné době uvádí katalog IAU MDC pozici radiantu červnových Lyrid (RA/DEC): 280,3°/+55°, tedy blízko pozorované pozice radiantu ksi Drakonid v roce 1996. Pracovní seznam P. Jenniskense pak v kolonce „june Lyrids“ uvádí polohy radiantů (a orbitální parametry středních drah) z pozorování v letech 1940 (M. Weber a kol.) a 1966 (S. Dvorak), polohu radiantu roje z radarových pozorování Z. Sekaniny a také polohy radiantů z pozorování v roce 1996, které je uváděno jako pozorování meteorického roje ksi Drakonid. Proto je také v tomto pracovním seznamu u tohoto roje uvedeno v záhlaví „june Lyrids = ksi Draconids“. V pracovním seznamu IMO je pak pozice radiantu (viz. obrázek) uváděna v návaznosti na pozorování z outburstu v roce 1966.

  

  

Novodobé pozorování a dráhy 

Díky databázi drah meteoroidů EDMOND (verze 5.0) máme 11 zaznamenaných drah meteorů, které náleží k roji červnových Lyrid (přiřazeno podle katalogu IAU MDC). Z těchto drah bylo redukčními kritérii vybráno celkem 5 přesných drah pro výpočet střední dráhy proudu červnových Lyrid.

Pro přiřazení jednotlivých drah k tomuto roji bylo použito Drummondova kritéria podobnosti drah (v porovnání se střední dráhou roje) s maximální hodnotou D´<0,05, maximum činnosti roje bylo zjištěno v solární délce 85.2 +/- 2,6 a poloha radiantu (RA/DEC) 281.6 °/+53.6°.

Průměrná rychlost červnových Lyrid byla stanovena na 32,9 +/-0.7 km/s. Roj tedy patří ke středně pomalým. 

Zdroj: 

meteorshowersonline.com/showers/june_lyrids.html

adsabs.harvard.edu/full/1996JIMO...24..150W

cement.fireball.sk/category/edmond/

autor: Sylvie Gorková


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz