Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


18.06.2018
Opět pozorujeme! – Zákryty

V letošním roce se stalo pozorování zákrytů opět jedním z odvětví našich odborných pozorování. I přes špatné počasí z počátku roku se doposud (za období leden – květen) podařilo „napozorovat“ (tj. nahrát a vyhodnotit) několik úkazů (přehled v tabulce). Tato pozorování nám posloužila k otestování sestavy navržené pro pozorování.

01.06.2018
Další jasný bolid nad Českou republikou večer 26. května 2018

Jen několik dní po jasném bolidu, který byl zaznamenán 23. května 2018 na počátku nautického soumraku nad střední Moravou, zaznamenaly kamery sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) 26. května 2018 na počátku astronomického soumraku další jasný a velmi pomalý bolid. Bolid dosáhl absolutní jasnosti -5,2m a jeho atmosférická dráha začala nad severovýchodním cípem Slezska v České republice a skončila nad Slezským vojvodstvím v jižním Polsku.

02.05.2018
Za tajemstvím padajících hvězd: Jasný bolid nad jižním Maďarskem

Cokoliv se šustne nad obzorem, o tom čeští astronomové dobře vědí. A nezáleží na tom, že tentokrát proťal zářící objekt oblohu nad hranicí Maďarska a Chorvatska. Pomocí dálkové radarové detekce, pozorování pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch, kamerových systémů a velmi kvalitních spektrografů lze odhalit tajemství jasného objektu za hranicemi České republiky.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Bublinková kosmická oslava

Bublinková kosmická oslava

27.05.2015

ESO 021/15 tisková zpráva

V nejjasnější části mlhoviny RCW 34 ohřívají zářivé mladé hvězdy okolní plyn, který se rozpíná a interaguje s chladnějším materiálem. Jakmile zahřátý vodík dosáhne okrajů oblaku plynu, vytryskne do kosmického vakua podobně jako šampaňské z otevřené lahve – tento proces je skutečně označován 'tekoucí šampaňské' (champagne flow). Mladá oblast s probíhajícím vznikem hvězd nám však může nabídnout mnohem více, než jen bublinky. Zdá se, že v tomto jednom oblaku plynu došlo v minulosti k několika epizodám formování hvězd.

Tento nový snímek pořízený dalekohledem ESO/VLT (Very Large Telescope) v Chile zachycuje působivé červené oblaky zářícího vodíku ležící za skupinou modrých hvězd v popředí. V nitru mlhoviny RCW 34, která se nachází na jižní obloze v souhvězdí Plachet (Vela), se skrývá skupina mladých hmotných jasných stálic [1]. A tyto hvězdy mají na mlhovinu zásadní vliv. Plyn vystavený intenzivnímu ultrafialovému záření, kterým je nitro hvězdokupy prostoupeno, se ionizuje, což znamená, že atomy vodíku přicházejí o svůj elektron.   

Záření vodíku oceňují fotografové noční oblohy. Vodík jasně svítí charakteristickým odstínem červené barvy, který je typický pro mnohé mlhoviny, a tím astrofotografům umožňuje vytvořit nádherné obrazy s kosmickými objekty bizarních tvarů. Vodík je také materiálem, který vytváří působivé jevy, jakým je například již zmíněné 'tekoucí šampaňské'. Ionizovaný vodík má zároveň velice důležitou astrofyzikální úlohu: je indikátorem probíhajícího formování hvězd. Hvězdy vznikají z kolabujících oblaků plynu a hojně se tedy vyskytují právě tam, kde je dostatek plynu, například v oblasti RCW 34. Díky tomu je tato mlhovina mimořádně zajímavá pro astronomy, kteří se zabývají právě procesy vzniku a vývoje hvězd. 

Množství prachu v mlhovině znemožňuje pohled do hlubin hvězdné porodnice, která je v oblacích skryta. Mlhovina RCW 34 je známa svou mimořádně vysokou extinkcí, což znamená, že prakticky veškeré viditelné světlo je absorbováno dříve, než dosáhne okraje oblaku (natož planety Země). Přestože přímému pohledu jsou tyto oblasti skryty, astronomové mohou použít dalekohledy pro infračervenou oblast elektromagnetického záření, aby se pokusili proniknout skrze prach a mohli tak zkoumat doupě zahalených hvězd.  

Pohled skrz rudé oblaky odhalí v této oblasti mnoho mladých hvězd s hmotnostmi pouze zlomků hmotnosti Slunce. Zdá se, jako by byly shluknuty kolem starších a hmotnějších hvězd v samotném středu hvězdokupy. Na okrajích oblaku se jich naopak vyskytuje jen málo. A právě toto rozložení přivedlo astronomy k domněnce, že v oblaku nastaly různé epizody hvězdotvorby. V první fázi vznikly tři gigantické hvězdy, které následně zažehly formování méně hmotných hvězd ve své blízkosti [2].

K vytvoření snímku byla použita data z přístroje FORS (FOcal Reducer and low dispersion Spectrograph), který pracuje ve spojení s dalekohledem VLT. Data byla pořízena v rámci programu ESO Cosmic Gems [3].

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] Mlhovina RCW 34 je známa rovněž pod označením Gum 19 a její střed vyznačuje velmi jasná mladá proměnná hvězda V391 Velorum.

[2] Ty nejhmotnější a nejjasnější hvězdy mají jen velmi krátký život, jehož délka se pohybuje v pouhých milionech let. Ty nejméně hmotné naopak mohou zářit déle než je současný věk vesmíru.

[3] ESO Cosmic Gems je program, jehož úkolem je získat s pomocí dalekohledů a přístrojů ESO astronomické snímky vizuálně atraktivních objektů pro vzdělávací a popularizační účely. Program využívá krátkých úseků pozorovacího času a jinak nevyužitého času dalekohledů, aby dopad na vědecká pozorování byl minimální. Získaná data jsou však k dispozici také odborníkům prostřednictvím vědeckých archivů ESO.

 

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje