Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


18.06.2018
Opět pozorujeme! – Zákryty

V letošním roce se stalo pozorování zákrytů opět jedním z odvětví našich odborných pozorování. I přes špatné počasí z počátku roku se doposud (za období leden – květen) podařilo „napozorovat“ (tj. nahrát a vyhodnotit) několik úkazů (přehled v tabulce). Tato pozorování nám posloužila k otestování sestavy navržené pro pozorování.

01.06.2018
Další jasný bolid nad Českou republikou večer 26. května 2018

Jen několik dní po jasném bolidu, který byl zaznamenán 23. května 2018 na počátku nautického soumraku nad střední Moravou, zaznamenaly kamery sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) 26. května 2018 na počátku astronomického soumraku další jasný a velmi pomalý bolid. Bolid dosáhl absolutní jasnosti -5,2m a jeho atmosférická dráha začala nad severovýchodním cípem Slezska v České republice a skončila nad Slezským vojvodstvím v jižním Polsku.

02.05.2018
Za tajemstvím padajících hvězd: Jasný bolid nad jižním Maďarskem

Cokoliv se šustne nad obzorem, o tom čeští astronomové dobře vědí. A nezáleží na tom, že tentokrát proťal zářící objekt oblohu nad hranicí Maďarska a Chorvatska. Pomocí dálkové radarové detekce, pozorování pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch, kamerových systémů a velmi kvalitních spektrografů lze odhalit tajemství jasného objektu za hranicemi České republiky.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Blízká příbuzná naší Galaxie

Blízká příbuzná naší Galaxie

03.09.2009

ESO 031/09 tisková zpráva

ESO zveřejnila nový obrázek sousední galaxie NGC 4945, která se podle mnohých astronomů podobá naší domovské Galaxii. Přestože snímek zachycuje NGC 4945 ze strany, pozorování dokazují, že jde o spirální galaxii s klasickými rameny a centrální výdutí s příčkou. Oproti naši Galaxii má NGC 4945 jasnější centrální oblast, ve které se nachází superhmotná černá díra, jenž pohlcuje množství hmoty a uvolňuje energii do okolního vesmírného prostoru.

NGC 4945 se nachází pouze 13 miliónů světelných let o nás, směrem do souhvězdí Kentaura. Můžeme ji spatřit již v malém astronomickém dalekohledu. Označení objektu obsahuje pořadové číslo 4945 v katalogu NGC (New General Catalogue), jenž sestavil dánský astronom John Louis Emil Dreyer v osmdesátých letech 19. století. Za objevitele je považován skotský astronom James Dunlop, který galaxii poprvé pozoroval v roce 1826 z Austrálie.

Snímek byl pořízen 2,2 metrovým dalekohledem MPG/ESO osazeným kamerou WFI (Wide Field Imager) na observatoři La Silla. Z našeho pohledu má galaxie doutníkový tvar, nicméně ve skutečnosti jde o široký, tenký disk s hvězdami a zářícím plynem soustředěným ve spirálních ramenech. Za pomoci speciálních pozorovacích filtrů je na snímku zvýrazněno záření vodíku a můžeme tak vidět oblasti, kde dochází k tvorbě hvězd.

Jiná pozorování odhalila, že galaxie má aktivní jádro. Centrální výduť tak vyzařuje více energie, než je běžné u klidnějších protějšků, například u naší Galaxie. Vědci řadí NGC 4945 mezi tzv. Seyfertovy galaxie, pojmenované podle amerického astronoma Carl K. Seyferta, který napsal v roce 1943 práci, v níž popisuje neobvyklé záření některých galaktických jáder. Astronomové předpokládají, že za aktivitu takových jader jsou zodpovědné centrální supermasivní černé díry. Ty svojí gravitací přitahují a urychlují prach a plyn, který se zahřívá na vysokou teplotu a začíná vyzařovat energii včetně rentgenového záření a ultrafialového světla. Černou díru ve svém centru obsahuje většina velkých spirálních galaxií nevyjímaje tu naší, nicméně mnoho z nich vzhledem k pokročilému stupni vývoje galaxie již není aktivní.

 

Zdroj

 

Další informace:

ESO (Evropská jižní observatoř) je mezinárodní evropskou organizací pro astronomii. Jejími členy (14) jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních dalekohledů, jenž zpřístupní astronomům významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli v astronomickém výzkumu a mezinárodní spolupráci. V současnosti provozuje světově jedinečné observatoře, jež se nacházejí na poušti Atacama Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Paranalu ESO provozuje nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle – Velmi velký dalekohled (VLT). Zároveň je ESO evropským zástupcem  největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Bude pracovat ve viditelném a infračerveném oboru a stane se největším dalekohledem světa.

Kontakty:

Henri Boffin, ESO, tel.: +49 89 3200 6222, e-mail: hboffin (at) eso.org

ESO Press Officer in Chile: Valeria Foncea - +56 2 463 3123 - vfoncea@eso.org

Překlad: Tomáš Mohler, Hvězdárna Valašské Meziříčí
Národní kontakt: Pavel Suchan +420 267 103 040 suchan@astro.cz

autor: Tomáš Mohler


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje