Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Blíží se „jarní Orionidy“ neboli Eta Aquaridy

Blíží se „jarní Orionidy“ neboli Eta Aquaridy

05.05.2014

Již několik dní můžeme pozorovat meteory z roje Eta Aquarid, jehož maximum nastane v úterý 6. 5. kolem 9 h SELČ. Maximum není nijak ostré, meteory tohoto roje můžeme pozorovat několik dní před a po maximu, ovšem nejlepší příležitost bude právě v noci z 5. na 6. května mezi 2. a 4. hodinou ranní (SELČ). V tu dobu můžeme spatřit až 8 meteorů za hodinu. Meteory vylétají ze souhvězdí Vodnáře. Díky vhodné fázi Měsíce, který se bude nacházet před první čtvrtí, jsou podmínky ke sledování roje letos ideální.

Prach z Halleyovy komety

Meteory z tohoto roje pochází z prachové stopy komety 1P/Halley. Je vidět každých 75−76 let. Je nazvaná po Edmondu Halleyovi, který roku 1705 jako první předpověděl její návrat. Naposledy se objevila ve Sluneční soustavě v roce 1986, příště se objeví v roce 2061. Země prochází její dráhou každoročně v pozdním dubnu a také v říjnu. Prvním rojem jsou tedy Eta Aquaridy a druhým Orionidy s maximem kolem 21. října.

Radiant a název roje

Radiant roje je v souhvězdí Vodnáře. Je škoda, že poloha radiantu v tomto souhvězdí na počátku května není pro Střední Evropu příliš výhodná, radiant stoupá totiž jen nízko nad obzor. Proto je také tento roj viditelný hlavně z jižní polokoule, kde jsou pro něj mnohem výhodnější podmínky a jeho frekvence je zde mnohem vyšší. Můžeme zde spatřit až 40 meteorů za hodinu. Je známé, že název roje je odvozen od souhvězdí, ze kterého meteory jakoby vylétají. V souhvězdí Vodnáře však leží hned několik radiantů, a proto je třeba názvy rojů odlišit, a to pomocí nejbližších hvězd k radiantu. Radiant η-Aquarid tedy leží velmi blízko hvězdy η Aqr.

Radiant ETAds Foto: IMO
Radiant roje η-Aquarid a jeho pozice během aktivity roje.

 

Historie roje

Oficiálně byly η-Aquaridy objeveny při plavbě po Středozemním moři v roce 1870 plukovníkem G. L. Tupmanem. Důkaz přišel o rok později 29. dubna, kdy Tupman zaznamenal asi 8 meteorů. Pozorování η-Aquarid byla velmi vzácná, zájem o roj zvýšil až objev, který učinil Herschel popisující souvislost komet s meteorickými roji. Bylo zjištěno, že Halleova kometa je nejblíže zemi 4. května, kdy je radiant ve Vodnáři. V té chvíli si Herschel ihned povšiml, že pozorování z let 1870 a 1871 (Tupman) jsou velmi blízko těmto předpovědím.

Zmapování tohoto roje však zůstalo i nadále nedokončené z důvodu nedostatku aktivních pozorovatelů na jižní polokouli. Na severní polokouli byl zase problém s výškou radiantu roje. Teprve v roce 1920 se objevilo na jižní polokouli několik významných pozorovatelů, čímž dramaticky vzrostlo poznání jižních rojů. Jeden z nejplodnějších pozorovatelů byl R. A. McIntosh (Auckland, Nový Zéland), který v roce 1929 vydal jednu z nejvýznamnějších studií o Eta Aquaridách.

V roce 1947 se η-Aquaridy připojily k řadě prvních rojů, které byly detekovány rádio pozorováním. Rádiová pozorování byla však často ignorována, neboť na začátku května se tato pozorování vyskytovala jen zřídka. Naštěstí se na tento roj zaměřily radiové observatoře v Kanadě a následně také v Československu (Ondřejov).

Dráhy meteoroidů η-Aquarid databáze EDMOND

Dráhy ETAds Foto: Jakub Koukal. V současné době víme o tomto roji nové informace hlavně díky databázi drah meteoroidů EDMOND. Ve stávající databázi (verze 4.0) bylo nalezeno 806 drah, které podle katalogu IAU MDC (J8) patří k roji η-Aquarid. Pro přiřazení jednotlivých drah k tomuto roji bylo použito Drummondova kritéria podobnosti drah (v porovnání se střední dráhou roje) s maximální hodnotou D´<0,1, maximum činnosti roje bylo zjištěno v solární délce (sol) 46,2° (7. 5.) a poloha radiantu (RA/DEC) 338,3°/−0,7°.


Projekce drah η-Aquarid ve Sluneční soustavě, jehož autorem je Jakub Koukal.


Průměrná rychlost η-Aquarid byla stanovena na 65,4 ± 0,6 km/s, meteory roje tedy patří mezi ty nejrychlejší, které můžeme v průběhu roku pozorovat, což je způsobeno retrográdními dráhami. Střední dráha proudu η-Aquarid má velkou poloosu (a) 9,1 AU, perihelium (q) 0,6 AU, excentricitu (e) 0,9 a sklon (i) střední dráhy je 163,5 stupně.

Více o databázi EDMOND se brzy dočtete v dalších článcích.

Zdroje:


EDMOND (v 4.0)
http://www.imo.net/imc2013/sites/default/files/s14.pdf
http://meteorshowersonline.com/lyrids.html
http://www.imo.net/calendar/2014

autor: Sylvie Gorková


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz