Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


27.03.2018
Krteček letí znovu do vesmíru

V sobotu 24. března patřila hvězdárna opět rodinám s dětmi. Po únorové „Procházce sluneční soustavou“ jsme si pro ně tentokrát připravili program s názvem Krteček letí znovu do vesmíru. Krtek se poprvé vydal do vesmíru se svým velkým kamarádem - americkým astronautem Andrew Feustelem - v roce 2011, kdy na oběžné dráze Země strávili společně 16 dní. Ve středu 21. března se vypravili do vesmíru podruhé. Odletěli z kosmodromu Bajkonur v ruské raketě Sojuz k Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Jejich mise bude tentokrát trvat skoro půl roku a krtkův kamarád Andrew bude dokonce 3 měsíce velitelem celé stanice.  

06.03.2018
Zastavení ministra kultury na valašskomeziříčské hvězdárně

Včera odpoledne 5. března 2018 ředitel hvězdárny Ing. Libor Lenža doslova a do písmene „kosmickou rychlostí“ představil ministru kultury PhDr. Iljovi Šmídovi naši valašskomeziříčskou hvězdárnu.

09.02.2018
Nový experimentální program Atmosféra a vakuum

V závěru roku 2017 se nám také díky finančnímu příspěvku Nadace Tomáše Bati podařilo rozšířit sadu pomůcek pro experimentální programy. Od druhého pololetí školního roku 2017/2018 proto zařazujeme do naší nabídky pořad pro druhý stupeň základních škol a střední školy s názvem „Atmosféra a vakuum“, který na základě pokusů se sníženým tlakem demonstruje vlastnosti zemské atmosféry.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Bez kovů nevzniknou planety?

Bez kovů nevzniknou planety?

21.10.2010

Skupina japonských astronomů informovala o zjištění výrazné korelace mezi obsahem kovů v prachových protoplanetárních discích kolem hvězd a jejich délkou „života“. Na základě tohoto poznatku předpokládají, že kolem hvězd s nízkým obsahem kovů budou s mnohem menší pravděpodobností kroužit planety včetně plynných obrů, a to v důsledku kratší doby trvání jejich protoplanetárních disků, čímž se snižuje doba na formování planet.

Jak pravděpodobně víte, označení „kovy“ používají astronomové pro všechny prvky periodické tabulky těžší než vodík a hélium. U naší Galaxie – Mléčné dráhy – lze pozorovat výrazný gradient v obsahu kovových prvků. Tzv. metalicita výrazně klesá se vzdáleností. V okrajových částech Galaxie (ve vzdálenosti více než 50 000 světelných roků od centra) klesá metalicita hvězd na pouhou jednu desetinu obsahu kovů ve Slunci (Slunce je vzdáleno od centra naší Galaxie asi 25 000 světelných roků).

Studie rovněž porovnává hvězdy v mladých hvězdokupách, uvnitř oblastí zrodu hvězd s relativně vysokým obsahem kovů (jako je například Mlhovina v Orionu), vůči vzdálenějším hvězdokupám v okrajových částech Galaxie, s nízkým obsahem kovů v místech zrodu nových hvězd (jako je například Digel Cloud 2).

Výzkumný tým použil k pozorování dalekohled Subaru o průměru 8,2 m. Charakter protoplanetárních disků při pozorování v oboru infračerveného záření pro populaci hvězd s obdobnou metalicitou jako Slunce v porovnání s populací hvězd s nízkým obsahem kovů ve vnějších částech naší Galaxie ukazuje, že disky kolem hvězd s nízkou metalicitou se rozplynou mnohem rychleji.

Autoři článku se domnívají, že základem krátké životnosti disků s nízkým obsahem kovů může být proces „vypařování“, kdy dopady fotonů elektromagnetického záření hvězdy jsou dostačující k rychlému rozptýlení atomů s nízkou hmotností jako je vodík a hélium, zatímco atomy o vyšší hmotnosti odrážejí tyto fotony, a proto drží takové protoplanetární disky mnohem déle pohromadě.

Jak autoři objevu zdůrazňují, kratší doba životnosti protoplanetárních disků s nižším obsahem kovů omezuje možnost vzniku planet. V důsledku této souvislosti jednak očekávají menší množství planet obíhajících kolem hvězd, nacházejících se směrem k vnějšímu okraji naší Galaxie – stejně tak bychom mohli očekávat menší počet planet u některých starých hvězd populace II, které rovněž vznikaly v prostředí s nízkým obsahem kovů.

Kromě toho tyto objevy napovídají, že planety (kamenné i plynní obři) mohly být mimořádně vzácné rovněž v mladém vesmíru a jejich vznik se stal běžným jevem teprve v pozdější fázi vývoje vesmíru – po vzniku těžších prvků v nitrech hvězd v důsledku nukleosyntézy. Tento proces postupně obohatil vesmír o kovy a vznik planetárních soustav se stal snadnější.

Zdroj: http://www.universetoday.com/75913/astronomy-without-a-telescope-no-metal-no-planet/

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje