Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Bez kovů nevzniknou planety?

Bez kovů nevzniknou planety?

21.10.2010

Skupina japonských astronomů informovala o zjištění výrazné korelace mezi obsahem kovů v prachových protoplanetárních discích kolem hvězd a jejich délkou „života“. Na základě tohoto poznatku předpokládají, že kolem hvězd s nízkým obsahem kovů budou s mnohem menší pravděpodobností kroužit planety včetně plynných obrů, a to v důsledku kratší doby trvání jejich protoplanetárních disků, čímž se snižuje doba na formování planet.

Jak pravděpodobně víte, označení „kovy“ používají astronomové pro všechny prvky periodické tabulky těžší než vodík a hélium. U naší Galaxie – Mléčné dráhy – lze pozorovat výrazný gradient v obsahu kovových prvků. Tzv. metalicita výrazně klesá se vzdáleností. V okrajových částech Galaxie (ve vzdálenosti více než 50 000 světelných roků od centra) klesá metalicita hvězd na pouhou jednu desetinu obsahu kovů ve Slunci (Slunce je vzdáleno od centra naší Galaxie asi 25 000 světelných roků).

Studie rovněž porovnává hvězdy v mladých hvězdokupách, uvnitř oblastí zrodu hvězd s relativně vysokým obsahem kovů (jako je například Mlhovina v Orionu), vůči vzdálenějším hvězdokupám v okrajových částech Galaxie, s nízkým obsahem kovů v místech zrodu nových hvězd (jako je například Digel Cloud 2).

Výzkumný tým použil k pozorování dalekohled Subaru o průměru 8,2 m. Charakter protoplanetárních disků při pozorování v oboru infračerveného záření pro populaci hvězd s obdobnou metalicitou jako Slunce v porovnání s populací hvězd s nízkým obsahem kovů ve vnějších částech naší Galaxie ukazuje, že disky kolem hvězd s nízkou metalicitou se rozplynou mnohem rychleji.

Autoři článku se domnívají, že základem krátké životnosti disků s nízkým obsahem kovů může být proces „vypařování“, kdy dopady fotonů elektromagnetického záření hvězdy jsou dostačující k rychlému rozptýlení atomů s nízkou hmotností jako je vodík a hélium, zatímco atomy o vyšší hmotnosti odrážejí tyto fotony, a proto drží takové protoplanetární disky mnohem déle pohromadě.

Jak autoři objevu zdůrazňují, kratší doba životnosti protoplanetárních disků s nižším obsahem kovů omezuje možnost vzniku planet. V důsledku této souvislosti jednak očekávají menší množství planet obíhajících kolem hvězd, nacházejících se směrem k vnějšímu okraji naší Galaxie – stejně tak bychom mohli očekávat menší počet planet u některých starých hvězd populace II, které rovněž vznikaly v prostředí s nízkým obsahem kovů.

Kromě toho tyto objevy napovídají, že planety (kamenné i plynní obři) mohly být mimořádně vzácné rovněž v mladém vesmíru a jejich vznik se stal běžným jevem teprve v pozdější fázi vývoje vesmíru – po vzniku těžších prvků v nitrech hvězd v důsledku nukleosyntézy. Tento proces postupně obohatil vesmír o kovy a vznik planetárních soustav se stal snadnější.

Zdroj: http://www.universetoday.com/75913/astronomy-without-a-telescope-no-metal-no-planet/

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz