Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

18.09.2017
Hvězdárna se zapojila do oslav Dnů města Valašské Meziříčí

Ve dnech 15. a 16. září 2017 se naše hvězdárna připojila k oslavám Dnů města Valašské Meziříčí. Tuto akci finančně podpořilo Město Valašské Meziříčí v rámci podpory malého rozsahu.  

10.08.2017
Prázdninový program na hvězdárně

Také v letošním roce jsme pro návštěvníky hvězdárny připravili speciální prázdninový program.

08.08.2017
Ohlédnutí za příměstským astronomickým táborem 2017

V horkých dnech minulého týdne (od 31. 7. do 4. 8. 2017) bylo v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí veselo.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » ATLASGAL - přehlídka Mléčné dráhy dokončena

ATLASGAL - přehlídka Mléčné dráhy dokončena

24.02.2016

ESO 006/16 tisková zpráva

Tento působivý nový pohled na Mléčnou dráhu byl zveřejněn u příležitosti dokončení přehlídky ATLASGAL (APEX Telescope Large Area Survey of the Galaxy). V rámci tohoto programu prováděl radioteleskop APEX z jižní polokoule první mapování rozsáhlých oblastí oblohy podél roviny Galaxie v pásmu submilimetrového elektromagnetického záření – mezi infračerveným a rádiovým zářením – a to s lepším rozlišením, než umožňují současné kosmické dalekohledy. Průkopnický radioteleskop APEX s anténou o průměru 12 m astronomům umožňuje zkoumat chladné objekty ve vesmíru: plyn a prach o teplotách pouhých desetin stupně nad absolutní nulou.

Radioteleskop APEX (Atacama Pathfinder Experiment) se nachází na planině Chajnantor v chilské poušti Atacama, v nadmořské výšce 5 100 metrů. V rámci přehlídky ATLASGAL vědci využili unikátních schopností dalekohledu, které jim poskytly detailní pohled na rozložení chladného hustého plynu v rovině Galaxie [1]. Nově zveřejněný snímek zachycuje většinu oblastí s probíhajícím formováním hvězd v Mléčné dráze, které jsou z jižní polokoule pozorovatelné [2].

Nová mapa vytvořená v rámci přehlídky ATLASGAL pokrývá oblast o rozměrech 140° na délku a 3° na šířku, což je téměř čtyřnásobek ve srovnání s první verzí mapy, která byla zveřejněna v roce 2009 (eso0924), [3]. Nová mapa je rovněž kvalitnější. Některé oblasti byly pozorovány opakovaně, aby bylo dosaženo jednotné kvality prezentovaných dat napříč celou plochou sledovanou v rámci této přehlídky.

Tento působivý nový pohled na Mléčnou dráhu byl zveřejněn u příležitosti dokončení přehlídky ATLASGAL (APEX Telescope Large Area Survey of the Galaxy). V rámci tohoto programu prováděl radioteleskop APEX z jižní polokoule první mapování rozsáhlých oblastí oblohy podél roviny Galaxie v pásmu submilimetrového elektromagnetického záření – mezi infračerveným a rádiovým zářením – a to s lepším rozlišením, než umožňují současné kosmické dalekohledy.

Data získaná pomocí APEX na vlnové délce 0.87 mm jsou zobrazena červeně. Modrý snímek v pozadí pořídil na kratších vlnových délkách kosmický teleskop Spitzer (NASA, Spitzer Space Telescope) v rámci přehlídky GLIMPSE. Slabší, ale rozsáhlejší červené struktury představují pozorování provedená pomocí satelitu Planck (ESA). Rozlišení obrázku je 10 000 x 263 bodů.

Kredit: ESO/APEX/ATLASGAL consortium/NASA/GLIMPSE consortium/ESA/Planck

 

ATLASGAL je nejúspěšnějším velkým programem realizovaným pomocí radioteleskopu APEX. Na základě této přehlídky bylo dosud publikováno na 70 vědeckých prací a její význam se ještě zvýší poté, co byla zveřejněna veškerá data, která jsou nyní přístupná celé komunitě vědců [4].  

Srdcem radioteleskopu APEX jsou jeho citlivé přístroje. Jedním z nich je kamera LABOCA (LArge BOlometer Camera), která byla použita i k realizaci přehlídky ATLASGAL. LABOCA měří příchozí záření na základě registrace drobných změn teploty, ke kterým v detektoru dochází, a může tak zaznamenat vyzařování chladných temných prachových pásů, které jinak brání průchodu světla hvězd.  

Zveřejnění výsledků ATLASGAL doplňují pozorování provedená pomocí satelitu Planck (ESA) [5]. Kombinace těchto dat vědcům umožnila detekovat emise rozprostřené na rozsáhlé ploše oblohy a na základě toho odhadnout podíl hustého plynu v centrální části Galaxie. Data z přehlídky ATLASGAL byla rovněž využita k vytvoření kompletního přehledu chladných hmotných oblaků, ve kterých vznikají nové generace hvězd.  

Přehlídka ATLASGAL nám poskytla úžasný pohled do oblastí, kde se rodí příští generace hvězd a hvězdokup. A na základě kombinace s pozorováními pomocí satelitu Planck můžeme nyní odhalit spojitost s velkorozměrovými strukturami obřích molekulárních oblaků,“ poznamenává Timea Csengeri (Max Planck Institute for Radio Astronomy, MPIfR, Bonn, Německo), vedoucí týmu pracujícího na propojení dat APEX/Planck.

Radioteleskop APEX nedávno oslavil deset let úspěšného výzkumu chladného Vesmíru. Hraje velmi důležitou roli nejen jako průkopník nových technologií, ale také jako doplňkové zařízení teleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), který rovněž pracuje na planině Chajnantor. APEX je postaven na základě prototypu antény zkonstruované pro projekt ALMA a je schopen objevit řadu cílů, které následně ALMA může pozorovat ještě detailněji.  

Leonardo Testi (ESO, člen týmu ATLASGAL a evropský projektový vědecký pracovník ALMA) k tomu dodává: „ATLASGAL nám pomohl získat nový převratný pohled na husté mezihvězdné médium v naší Galaxii. Zveřejnění výsledků celé přehlídky také umožňuje vytěžit z tohoto datového souboru mnoho nových objevů. Řada vědeckých týmů již data z přehlídky ATLASGAL využívá k plánování následných detailních pozorování pomocí ALMA.

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] Mapa byla vytvořena na základě jednotlivých pozorování pomocí radioteleskopu APEX na vlnové délce 870 µm (0,87 mm).

[2] Severní část Mléčné dráhy již byla zmapována pomocí radioteleskopu JCMT (James Clerk Maxwell Telescope) a dalšími přístroji. Jižní obloha je však mimořádně důležitá, protože nabízí pohled do středu Galaxie a zároveň je dostupná pro následná pozorování pomocí ALMA.

[3] První zveřejněná mapa pokrývala oblast o rozloze asi 95 čtverečních stupňů v podobě velmi tenkého (2°) pruhu (o délce 40°) podél roviny Galaxie. Celá mapa zachycuje celkem 420 čtverečních stupňů oblohy, plošně je tedy více než 4krát rozsáhlejší.  

[4] Data jsou dostupná přes archivy ESO.

[5] Data ze satelitu Planck pokrývají celou oblohu, ale jejich prostorové rozlišení je mnohem horší. Přehlídka ATLASGAL se soustředila pouze na rovinu Galaxie, ale s větším úhlovým rozlišením. Kombinací těchto dat je tak možné získat mimořádný rozsah prostorového rozlišení.

 

Další informace

Přehlídka ATLASGAL probíhá ve spolupráci Max Planck Institute for Radio Astronomy (MPIfR), Max Planck Institute for Astronomy (MPIA), ESO a University of Chile.

Projekt APEX je realizován ve spolupráci Max Planck Institute for Radio Astronomy (MPIfR), Onsala Space Observatory (OSO) a ESO. Provoz teleskopu APEX na planině Chajnantor zajišťuje ESO.

Astronomická observatoř ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) je mezinárodním partnerským projektem organizací ESO, NSF (US National Science Foundation) a NINS (National Institutes of Natural Sciences) v Japonsku ve spolupráci s Chilskou republikou. ALMA je za členské státy financována ESO, NSF ve spolupráci s NRC (National Research Council of Canada) a NSC (National Science Council of Taiwan) a NINS ve spolupráci s AS (Academia Sinica) na Taiwanu a KASI (Korea Astronomy and Space Science Institute) v Koreji.

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Carlos De Breuck; ESO APEX Programme Scientist; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6613; Email: cdebreuc@eso.org

Frederic Schuller; ATLASGAL Principal Investigator - Max Planck Institute for Radio Astronomy; Bonn, Germany; Email: fschulle@apex-telescope.org

Friedrich Wyrowski; APEX Project Scientist – Max Planck Institute for Radio Astronomy; Bonn, Germany; Tel.: +49 228 525 383; Email: fwyrowski@mpifr-bonn.mpg.de

Norbert Junkes; Press and Public Outreach – Max Planck Institute for Radio Astronomy; Bonn, Germany; Tel.: +49 228 525 399; Email: njunkes@mpifr-bonn.mpg.de

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz