Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Astronomové mají problém s výskytem lithia v mladém vesmíru

Astronomové mají problém s výskytem lithia v mladém vesmíru

26.03.2017

V uplynulých desetiletích se vědci potýkali s problémem, který se týká teorie Velkého třesku (Big Bang Theory – BBT). Z této teorie vyplývá, že by ve vesmíru mělo být třikrát více lithia, než kolik jej ve skutečnosti pozorujeme. Proč je zde takový nesoulad mezi předpovědí a pozorováním? Než se ponoříme do tohoto problému, vraťme se poněkud zpět v čase.

Teorie Velkého třesku je dobře podporována četnými důkazy a předpoklady. Je široce akceptována jako vysvětlení vzniku vesmíru. Tři klíčové složky důkazů pro podporu teorie Velkého třesku jsou: 1) pozorování kosmického mikrovlnného pozadí – reliktní záření; 2) naše zlepšující se chápání velkorozměrové struktury vesmíru; 3) hrubá shoda mezi vypočteným a pozorovaným množstvím primordiálních lehkých jader. Avšak teorie Velkého třesku stále přináší drobné pochybnosti.

Problém chybějícího lithia se soustřeďuje do období nejranější etapy vývoje vesmíru: od 10 sekund do 20 minut po Velkém třesku. Vesmír byl tehdy mimořádně horký a rychle se rozpínal. Jednalo se o počátek fotonové éry. V tomto okamžiku vznikala atomová jádra v důsledku nukleosyntézy. Avšak extrémní teplota dominující vesmíru bránila atomovým jádrům spojovat se s elektrony a vytvářet atomy. Vesmír tvořila plazma z atomových jader, elektronů a fotonů.

V tomto období vznikla ve vesmíru pouze lehká jádra včetně většiny hélia a malého množství dalších lehkých nuklidů, jako je deuterium a naše známé lithium. Těžší chemické prvky vznikaly teprve tehdy, až se objevily první hvězdy a převzaly hlavní roli probíhající tvorby atomů.

Problémem tedy je, že podle našich poznatků o Velkém třesku by mělo být ve vesmíru třikrát větší množství lithia, než v současné době můžeme pozorovat. Naše pozorování prvotního hélia a deuteria souhlasí s předpovědí podle teorie Velkého třesku. Až dosud vědci nebyli schopni rozřešit nesrovnalost v množství lithia. Avšak nový článek čínských vědců může tuto záhadu rozluštit.

Jeden z předpokladů nukleosyntézy při Velkém třesku je, že veškerá atomová jádra jsou v termodynamické rovnováze a že jejich rychlosti odpovídají tzv. klasickému Maxwellovu-Boltzmannovu rozdělení. Avšak Maxwellovo-Boltzmannovo rozdělení popisuje, co se stane v případě ideálního plynu. Skutečný plyn se může chovat poněkud odlišně, a to je to, co astronomové navrhují: atomová jádra v plazmě na začátku fotonové periody vesmíru se chovaly nepatrně jinak, než jsme si doposud představovali.

V připojeném grafu podle modelu čínských autorů předpovídají tečkované čáry například nižší množství izotopu berylia. A to je klíčové, protože berylium se rozpadá právě na lithium. Rovněž důležité je, že výsledné množství lithia a dalších lehkých atomových jader nyní odpovídá množství předpověděnému na základě Maxwellova-Boltzmannova rozdělení. Tato grafika ukazuje rozdělení primordiálních lehkých chemických prvků v raném vesmíru v závislosti na uplynulém čase a klesající teplotě. Teplota je znázorněna na horní vodorovné ose, plynutí času v dolní části grafu. Zastoupení jednotlivých prvků je zakresleno křivkami podle stupnice vlevo. To je významný okamžik pro zapálené kosmology.

Co tohle všechno znamená? Astronomové nyní mohou mnohem přesněji předpovědět množství tří primordiálních atomových jader v mladém vesmíru: hélia, deuteria a lithia. Bez jakéhokoliv nesouladu a bez chybějícího lithia. Jestliže autoři publikovaného článku mají skutečně pravdu, pak učinili pokrok v potvrzení teorie Velkého třesku a udělali další významný krok k pochopení vzniku našeho vesmíru.

Zdroj: http://www.universetoday.com/133468/universe-lithium-problem/ a https://svs.gsfc.nasa.gov/10128

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz