Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Asteroidy křižovaly mlhovinu Tadpole

Asteroidy křižovaly mlhovinu Tadpole

17.05.2010

Nová infračervená fotografie, pořízená kosmickou observatoří NASA s názvem WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) ukazuje mlhovinu Tadpole (Tadpole Nebula, IC 410/NGC 1893), oblast formování hvězd v souhvězdí Vozky (Auriga). Od Země je vzdálena 12 000 světelných roků. Jak družice WISE skenovala oblohu, pořídila rovněž tuto mozaiku dohromady sestavených snímků, na nichž je kromě jiného zachycen jasný asteroid z naší Sluneční soustavy, jak náhodou prolétává před mlhovinou. Jedná se o planetku (1719) Jens. Do snímku se promítá jako řada žlutozelených bodů v obdélníku poblíž středu obrázku, zleva křižující fotografii mlhoviny. Kromě toho byl objeven i druhý asteroid, jehož stopa na snímku je zvýrazněna v obdélníku vlevo nahoře (ve větších obdélnících jsou zvětšeny části mlhoviny se stopami asteroidů v malých obdélnících).

Avšak to není vše, co zachytila družice WISE na tomto snímku: dvě družice obíhající ve větší vzdálenosti od Země než WISE – jejich dráhy jsou zachyceny uprostřed elipsou vyznačených regionech v horní a dolní části snímku, jevící se jako slabá zelená stopa. Zdánlivý pohyb asteroidů je pomalejší než pohyb družic, protože planetky se nacházejí v mnohem větší vzdálenosti, a tudíž se jeví jako body, které mění svoji polohu na jednotlivých snímcích z družice WISE, nikoliv jako čára na jednom snímku.

Tato část mlhoviny s útvary, připomínajícími svým tvarem pulce (vpravo pod středem obrázku v úvodu článku), je zaplněna hvězdami mladšími než jeden milión roků – doslova hvězdnými kojenci – o hmotnostech přinejmenším 10krát větších v porovnání se Sluncem. Mlhovina obdržela pojmenování Tadpole Nebula (doslova mlhovina pulců), protože spousta mladých horkých hvězd v mlhovině vyzařuje intenzivní ultrafialové světlo, které vytvarovalo v okolním plynu dva „sloupy“ tvarem připomínající pulce, nazvané Sim 129 a Sim 130. Tito „pulci“ vypadají jako žluté čmáranice v blízkosti středu horního snímku. Uzlíky v oblasti jejich hlavy pravděpodobně obsahují mladé hvězdy. Infračervený pohled družice WISE pomáhá astronomům mj. vypátrat ukryté hvězdy, jako jsou tyto.

Planetka (1719) Jens, objevená v roce 1950, obíhá v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Tento vesmírný kámen, jehož průměr je 19 km, se otočí jednou dokola za 5,9 hodiny a kolem Slunce oběhne jednou za 4,3 roku.

Dvacet pět snímků této oblasti, pořízených družicí WISE v pásmu čtyř odlišných vlnových délek, bylo zkombinováno k vytvoření publikované fotografie. Planetka (1719) Jens je zachycena na 17 po sobě jdoucích snímcích. Infračervené záření na vlnové délce 3,4 mikronu je na fotografii zobrazeno modrou barvou, záření o vlnové délce 4,6 mikronu je zobrazeno modrozelenou barvou, záření na 12 mikronech je zelené a na 22 mikronech červené.

Družice WISE provádí celooblohovou prohlídku za účelem průzkumu celé oblohy v oboru infračerveného záření včetně sledování asteroidů a hvězd až po vzdálené galaxie.

Na stránkách zdroje jsou obrázky ve větším rozlišení.

Zdroj: http://wise.ssl.berkeley.edu/gallery_Tadpole.html

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz