Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Asteroid Vesta pozmění teorie vzniku planet

Asteroid Vesta pozmění teorie vzniku planet

11.08.2014

Výzkumníci EPFL (École polytechnique fédérale de Lausanne) mnohem lépe porozuměli asteroidu Vesta a jeho vnitřní struktuře díky počítačovým simulacím a údajům z americké kosmické sondy Dawn. Jejich závěry publikované v časopise Nature částečně zpochybňují současné modely vzniku kamenných planet včetně Země.

S průměrem zhruba 525 km je asteroid Vesta jedním z největších planetárních embryí (zárodků planet). Aby NASA uspokojila vědecký zájem odborníků, navedla sondu Dawn na roční oběžnou dráhu kolem planetky v době od července 2011 do července 2012.

Data získaná kosmickou sondou byla analyzována skupinou vědců z EPFL, a také z univerzit v Bernu, Brittany (Francie) a Arizoně (USA). Závěr je jednoznačný: kůra planetky je třikrát silnější, než se předpokládalo. Výzkum přinesl nejen možné dopady na strukturu nebeských těles obíhajících mezi drahami planet Mars a Jupiter. Jejich závěry rovněž zpochybnily základní složku v modelech vzniku planet, jmenovitě složení původního oblaku hmoty, který se spojil dohromady, zahřál, roztavil a následně utuhnul do podoby planet.

Harold Clenet, pracovník Earth and Planetary Science Laboratory (EPSL), která je součástí EPFL, se zabýval složením horniny na povrchu asteroidu Vesta. „Co je velmi pozoruhodné, je absence specifického minerálu – olivínu – na povrchu této planetky,“ říká výzkumník.

Olivín je hlavní složkou pláště planet a měl být nalezen ve velkém množství na povrchu Vesty vzhledem ke dvěma obrovským impaktům, které – podle počítačových simulací – vyhloubily v oblasti jižního pólu asteroidu „díry“ do hloubky až 80 km. Přitom katapultovaly velké množství horniny a rozhodily ji po povrchu planetky Vesta.

Tyto dva impakty byly tak silné, že více než 5 % meteoritů nalezených na Zemi pochází právě z planetky Vesta. „Přesto tyto katastrofické události nebyly dostatečně silné, aby pronikly skrz kůru planetky a dosáhly až k jejímu plášti,“ dodává Harold Clenet.

Meteority původem z Vesty a nalezené na Zemi to potvrzují, protože celkově olivín postrádají nebo obsahují pouze jeho nepatrné množství ve srovnání s množstvím zjištěným v pláštích planet. Rovněž sonda Dawn neobjevila stopy olivínu v okolí dvou velkých impaktních kráterů na povrchu Vesty.

To znamená, že kůra této planetky nemá tloušťku 30 km, jak naznačovaly modely, ale více než 80 km,“ říká Harold Clenet.

Tyto objevy zpochybňují modely popisující vznik Vesty, a tudíž i vznik kamenných planet včetně Země ve Sluneční soustavě. Veškeré teorie vzniku planet bude nutné přezkoumat. Složitější modely planet musí vzít v úvahu nejen jejich původní složení, ale také jejich dráhy, rozměry a související dobu chladnutí.

Vesta je jediný známý asteroid, který má strukturu podobnou Zemi – obsahuje jádro, plášť a kůru – vytvořenou v obrovské vesmírné laboratoři, kterou nyní můžeme použít za účelem testování hypotéz a teorií.

Zdroj: http://phys.org/news/2014-07-asteroid-vesta-reshape-theories-planet.html a http://dawnblog.jpl.nasa.gov/2014/05/23/vesta360/

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz