Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

18.09.2017
Hvězdárna se zapojila do oslav Dnů města Valašské Meziříčí

Ve dnech 15. a 16. září 2017 se naše hvězdárna připojila k oslavám Dnů města Valašské Meziříčí. Tuto akci finančně podpořilo Město Valašské Meziříčí v rámci podpory malého rozsahu.  

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » ALMA uzavírá kruh

ALMA uzavírá kruh

04.01.2010

ESO 001/10 tisková zpráva

Trojice společně pracujících antén ALMA předznamenává úspěšný nový rok pro tuto revoluční observatoř.

Observatoř Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) prošla klíčovým milníkem, zásadním pro vysokou kvalitu snímků, které se v budoucnu stanou 'obchodní značkou' tohoto pro astronomi revolučního zařízení. Astronomové a inženýři na pozorovacím stanovišti ve výšce 5000 m nad mořem v severním Chile poprvé úspěšně spojili tři antény. Společné pozorování trojicí antén přináší chybějící článek ke korekci chyb, vznikajících při použití pouhé dvojice, a dláždí tak cestu k ještě kvalitnějším záběrům chladného vesmíru s vysokým rozlišením.

Dne 20. listopadu 2009 byla na výškovém stanovišti Array Operations Site, na planině Chajnantor, 5000 m nad mořem v chilských Andách, úspěšně nainstalována třetí anténa ALMA. Po sérii technických testů astronomové a inženýři zaznamenali první signály vesmírného zdroje, získané souběžně trojicí antén s průměrem 12 m a dále pracují na dosažení stability a pohotovosti systému.

První signál s použitím dvojice antén jsme zaznamenali v říjnu 2009 a bylo to jako první dětské žvatlání,“ říká Leonardo Testi, evropský projektový specialista ESO. „Pozorování se třemi anténami pak představuje okamžik, kdy naše dítě řekne své první slovo, smysluplné slovo –  ještě to není celá věta, ale je to ohromné. Spojení tří antén je opravdu prvním krokem směrem k našemu cíli – k dosažení precizních a ostrých snímků vesmíru v submilimetrové oblasti".

Pozorování trojicí antén představuje klíčový test elektroniky a software, instalovaných na systému ALMA. Úspěšné provedení těchto experimentů se odrazí na budoucích možnostech  celé observatoře. Až bude ALMA kompletní, bude tvořena nejméně 66 anténami pracujícími společně jako jeden obří přistroj – interferometr, zkoumající oblohu na milimetrových a submilimetrových vlnových délkách. Kombinace signálů přijímaných jednotlivými anténami je rozhodující pro získání snímků vesmírných objektů v dosud bezprecedentní kvalitě, pokud jde o tyto vlnové délky.

Spojení trojice antén je kritickým krokem ke schopnosti observatoře pracovat plně jako interferometr. Ačkoliv první měření dvojicí antén byla provedena v říjnu 2009 a ukázala výborné vlastnosti přístroje, přidání třetí antény představuje rozhodující krok k budoucnosti observatoře. Tento klíčový milník projektu bývá označován jako 'phase closure' a poskytuje nezávislý test kvality prováděné interferometrie. *

Použití sítě tří nebo více antén jako interferometru dramaticky zvyšuje jeho výkon ve srovnání s pouhou dvojicí,“ vysvětluje Wolfgang Wild, evropský manažer projektu ALMA. „Astronomové získávají kontrolu a přehled nad okolnostmi, které by mohly výrazně zhoršit kvalitu získaných záběrů, ať už jde o vlastnosti přístroje nebo atmosférické podmínky. Díky porovnání signálů přijímaných souběžně trojicí nezávislých antén mohou být tyto vedlejší efekty odhaleny a vyrušeny – což je s pouhou dvojicí antén nemožné.

Aby astronomové dosáhli tohoto důležitého cíle, pozorovali světlo přicházející z extragalaktického zdroje – kvasaru s katalogovým označením 1924-292, který je dobře znám svými emisemi na velmi dlouhých vlnových délkách včetně submilimetrových, zaznamenávaných přístrojem ALMA. Stabilita měřeného signálu ukazuje na velmi dobrou funkci všech tří antén.

V průběhu následujícího roku bude na planině Chajnantor instalováno dalších několik antén celého komplexu, což by v roce 2011 mělo umožnit získání prvních vědeckých výsledků. Celý systém však bude postupně dále zvětšován až na minimálně 66 antén.

ALMA je mezinárodním astronomickým zařízením postaveným v partnerství Evropy, severní Ameriky a východní Asie, ve spolupráci s Chilskou republikou.

 

Zdroj

 

Poznámky

* 'phase closure' nebo 'closure phase' je termín ve zobrazovací astronomické interferometrii, 'cp' je základem samokalibračních metod a mimo jiné umožňuje interferometrii na dlouhých základnách (více - EN)


Další informace

ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) je mezinárodním astronomickým zařízením budovaným partnery z Evropy, severní Ameriky a východní Asie ve spolupráci s Chilskou republikou. ESO je evropským partnerem projektu. ALMA je největší existující astronomický přístroj, revoluční teleskop pro milimetrovou a submilimetrovou oblast, složený z 66 antén o průměru 12 m a 7 m. Vědecká pozorování by ALMA měla zahájit v roce 2011.

ESO (Evropská jižní observatoř) je mezinárodní evropskou organizací pro astronomii. Jejími členy (14) jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních dalekohledů, jenž zpřístupní astronomům významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli v astronomickém výzkumu a mezinárodní spolupráci. V současnosti provozuje světově jedinečné observatoře, jež se nacházejí na poušti Atacama Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Paranalu ESO provozuje nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle – Velmi velký dalekohled (VLT). Zároveň je ESO evropským zástupcem  největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Bude pracovat ve viditelném a infračerveném oboru a stane se největším dalekohledem světa.

Odkazy

 

Kontakty

Wolfgang Wild; ESO; Mobile: +49 160 9411 7833; Tel: +49 89 3200 6716 (after 6 January); Email: wwild@eso.org
Leonardo Testi (from 8 January 2010); ESO; Phone: +49 89 3200 6541; Email: ltesti@eso.org
Lars Lindberg Christensen; ESO; Tel: +49 89 3200 6761; Email: lars@eso.org
Richard Hook; ESO; Tel: +49 89 3200 6655; Email: rhook@eso.org
Douglas Pierce-Price; ESO; Tel: +49 89 3200 6759; Email: dpiercep@eso.org

Překlad: Jiří Srba, Hvězdárna Valašské Meziříčí
Národní kontakt: Pavel Suchan +420 267 103 040; suchan@astro.cz

autor: Jiří Srba


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz