Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.12.2017
Zvyky a symboly Vánoc na hvězdárně

Poslední měsíc v roce patřil na hvězdárně nejmenším návštěvníkům. Připravili jsme pro ně program o Vánocích, ve kterém jsme typicky vánoční zvyky a symboly podrobněji prozkoumali.

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » ALMA uzavírá kruh

ALMA uzavírá kruh

04.01.2010

ESO 001/10 tisková zpráva

Trojice společně pracujících antén ALMA předznamenává úspěšný nový rok pro tuto revoluční observatoř.

Observatoř Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) prošla klíčovým milníkem, zásadním pro vysokou kvalitu snímků, které se v budoucnu stanou 'obchodní značkou' tohoto pro astronomi revolučního zařízení. Astronomové a inženýři na pozorovacím stanovišti ve výšce 5000 m nad mořem v severním Chile poprvé úspěšně spojili tři antény. Společné pozorování trojicí antén přináší chybějící článek ke korekci chyb, vznikajících při použití pouhé dvojice, a dláždí tak cestu k ještě kvalitnějším záběrům chladného vesmíru s vysokým rozlišením.

Dne 20. listopadu 2009 byla na výškovém stanovišti Array Operations Site, na planině Chajnantor, 5000 m nad mořem v chilských Andách, úspěšně nainstalována třetí anténa ALMA. Po sérii technických testů astronomové a inženýři zaznamenali první signály vesmírného zdroje, získané souběžně trojicí antén s průměrem 12 m a dále pracují na dosažení stability a pohotovosti systému.

První signál s použitím dvojice antén jsme zaznamenali v říjnu 2009 a bylo to jako první dětské žvatlání,“ říká Leonardo Testi, evropský projektový specialista ESO. „Pozorování se třemi anténami pak představuje okamžik, kdy naše dítě řekne své první slovo, smysluplné slovo –  ještě to není celá věta, ale je to ohromné. Spojení tří antén je opravdu prvním krokem směrem k našemu cíli – k dosažení precizních a ostrých snímků vesmíru v submilimetrové oblasti".

Pozorování trojicí antén představuje klíčový test elektroniky a software, instalovaných na systému ALMA. Úspěšné provedení těchto experimentů se odrazí na budoucích možnostech  celé observatoře. Až bude ALMA kompletní, bude tvořena nejméně 66 anténami pracujícími společně jako jeden obří přistroj – interferometr, zkoumající oblohu na milimetrových a submilimetrových vlnových délkách. Kombinace signálů přijímaných jednotlivými anténami je rozhodující pro získání snímků vesmírných objektů v dosud bezprecedentní kvalitě, pokud jde o tyto vlnové délky.

Spojení trojice antén je kritickým krokem ke schopnosti observatoře pracovat plně jako interferometr. Ačkoliv první měření dvojicí antén byla provedena v říjnu 2009 a ukázala výborné vlastnosti přístroje, přidání třetí antény představuje rozhodující krok k budoucnosti observatoře. Tento klíčový milník projektu bývá označován jako 'phase closure' a poskytuje nezávislý test kvality prováděné interferometrie. *

Použití sítě tří nebo více antén jako interferometru dramaticky zvyšuje jeho výkon ve srovnání s pouhou dvojicí,“ vysvětluje Wolfgang Wild, evropský manažer projektu ALMA. „Astronomové získávají kontrolu a přehled nad okolnostmi, které by mohly výrazně zhoršit kvalitu získaných záběrů, ať už jde o vlastnosti přístroje nebo atmosférické podmínky. Díky porovnání signálů přijímaných souběžně trojicí nezávislých antén mohou být tyto vedlejší efekty odhaleny a vyrušeny – což je s pouhou dvojicí antén nemožné.

Aby astronomové dosáhli tohoto důležitého cíle, pozorovali světlo přicházející z extragalaktického zdroje – kvasaru s katalogovým označením 1924-292, který je dobře znám svými emisemi na velmi dlouhých vlnových délkách včetně submilimetrových, zaznamenávaných přístrojem ALMA. Stabilita měřeného signálu ukazuje na velmi dobrou funkci všech tří antén.

V průběhu následujícího roku bude na planině Chajnantor instalováno dalších několik antén celého komplexu, což by v roce 2011 mělo umožnit získání prvních vědeckých výsledků. Celý systém však bude postupně dále zvětšován až na minimálně 66 antén.

ALMA je mezinárodním astronomickým zařízením postaveným v partnerství Evropy, severní Ameriky a východní Asie, ve spolupráci s Chilskou republikou.

 

Zdroj

 

Poznámky

* 'phase closure' nebo 'closure phase' je termín ve zobrazovací astronomické interferometrii, 'cp' je základem samokalibračních metod a mimo jiné umožňuje interferometrii na dlouhých základnách (více - EN)


Další informace

ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) je mezinárodním astronomickým zařízením budovaným partnery z Evropy, severní Ameriky a východní Asie ve spolupráci s Chilskou republikou. ESO je evropským partnerem projektu. ALMA je největší existující astronomický přístroj, revoluční teleskop pro milimetrovou a submilimetrovou oblast, složený z 66 antén o průměru 12 m a 7 m. Vědecká pozorování by ALMA měla zahájit v roce 2011.

ESO (Evropská jižní observatoř) je mezinárodní evropskou organizací pro astronomii. Jejími členy (14) jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních dalekohledů, jenž zpřístupní astronomům významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli v astronomickém výzkumu a mezinárodní spolupráci. V současnosti provozuje světově jedinečné observatoře, jež se nacházejí na poušti Atacama Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Paranalu ESO provozuje nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle – Velmi velký dalekohled (VLT). Zároveň je ESO evropským zástupcem  největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Bude pracovat ve viditelném a infračerveném oboru a stane se největším dalekohledem světa.

Odkazy

 

Kontakty

Wolfgang Wild; ESO; Mobile: +49 160 9411 7833; Tel: +49 89 3200 6716 (after 6 January); Email: wwild@eso.org
Leonardo Testi (from 8 January 2010); ESO; Phone: +49 89 3200 6541; Email: ltesti@eso.org
Lars Lindberg Christensen; ESO; Tel: +49 89 3200 6761; Email: lars@eso.org
Richard Hook; ESO; Tel: +49 89 3200 6655; Email: rhook@eso.org
Douglas Pierce-Price; ESO; Tel: +49 89 3200 6759; Email: dpiercep@eso.org

Překlad: Jiří Srba, Hvězdárna Valašské Meziříčí
Národní kontakt: Pavel Suchan +420 267 103 040; suchan@astro.cz

autor: Jiří Srba


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz