Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

10.08.2017
Prázdninový program na hvězdárně

Také v letošním roce jsme pro návštěvníky hvězdárny připravili speciální prázdninový program.

08.08.2017
Ohlédnutí za příměstským astronomickým táborem 2017

V horkých dnech minulého týdne (od 31. 7. do 4. 8. 2017) bylo v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí veselo.

22.06.2017
Informační den pro pedagogy

Ve středu 21. června jsme v celém areálu hvězdárny uspořádali „Informační den pro pedagogy“

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » 2015 – rok průzkumu trpasličích planet

2015 – rok průzkumu trpasličích planet

26.01.2015

Dalo by se říci, že loňský rok byl ve znamení komet. Asi nejdůležitější událostí v roce 2014 bylo přistání na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Avšak také třeba průlet komety C/2013 A1 Siding Spring kolem Marsu byl velmi sledovanou podívanou. Již teď, na počátku roku, to vypadá, že rok 2015 bude naopak rokem trpasličích planet. V dubnu to bude sonda Dawn, která proletí kolem trpasličí planetky Ceres a v červenci pak nejvíc očekávaný průlet sondy New Horizons kolem Pluta. 

New Horizons

Devět let poté, co sonda New Horizons zahájila svou cestu, se nyní nachází v poslední fázi své cesty k Plutu. Včera začala se snímkováním Pluta. První snímky, na kterých zatím Pluto a jeho měsíc Charon budou vidět jen jako tečky na pozadí hvězd, obdrží Země tento týden. Veřejnosti by měly být ukázány krátce poté.


Sonda New Horizons nedávno zahájila svou dlouho očekávanou a historickou cestu k Plutu. Jedná se o první misi NASA do vzdálených končin Pluta a pro lidstvo první pohled zblízka na tento chladný, neprobádaný svět. Sonda New Horizons není určena pouze k průzkumu Pluta, ale také jeho měsíců a dosud neurčených transneptunických těles (TNO). Průzkum Pluta, které bylo v roce 2006 degradováno Astronomickou unií z planety na trpasličí planetku, je prý klíč k pochopení vzniku naší Sluneční soustavy. Pluto si zachovává svá tajemství po celá desetiletí, tedy od svého objevu v roce 1930. Mimochodem, sonda nese popel objevitele Pluta, amerického astronoma Clyda Tombaugha.


Sondu s největší únikovou rychlostí, New Horizons, vynesla v lednu 2006 raketa Atlas V z mysu Canaveral na Floridě. Dne 7. prosince 2014 Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) probudil sondu mířící k Plutu ze spánku, který začal 29. srpna 2014. Sonda nyní vstoupila do první z několika přibližovacích fází, které vyvrcholí 14. července 2015 prvním blízkým průletem kolem Pluta. Kolem trpasličí planety by měla proletět v minimální vzdálenosti 10 000 km.


Přístroje na palubě sondy mají za úkol zmapovat povrch Pluta a jeho měsíce Charon s detaily o řád vyššími než máme doposud. Cílem je také získat tyto unikátní data o menších měsících, Nix, Kerberos, Styx a Hydra, které nelze získat pomocí současných dalekohledů přímo ze Země nebo z oběžné dráhy. 
New Horizons tak poskytne obraz v mnohem vyšším rozlišení než nejvýkonnější teleskopy na Zemi. Doposud nejlepší snímky Pluta pocházejí z Hubbleova kosmického dalekohledu a to z roku 1994 (Faint Object Camera) a z let 2002-03 (Advanced Camera for Surveys) s rozlišením 200 km/pixel a 540 km/pixel. Největší rozlišení, jakého sonda dosáhne v červenci 2015 bude 70 m/pixel (regionálně) a 500 m/pixel (pro celou hemisféru), což znamená zvýšení rozlišení o více než tři řády.


New Horizons nese sedm vědeckých přístrojů o celkové hmotnosti 30 kg. Tyto přístroje umožní provádění obrazových záznamů či spektroskopických analýz. Hlavními úkoly mise jsou tedy studium globální geologie, morfologie a atmosféry Pluta a Charona, a také studium chemického složení povrchu těchto objektů. Ví se, že Pluto je z dusíkového ledu se stopami metanu a oxidu uhelnatého a Charon je převážně z ledu. Co když je však chemické složení jiné? To se dozvíme snad již brzy díky sondě New Horizons. Také se bude měřit velikost Pluta, jelikož dosavadní měření bylo hrubé a tedy i nepřesné


Včera, 25. ledna 2015, začalo snímkování systému Pluto-Charon z velké vzdálenosti. Tyto snímky budou pořízeny dlouhoohniskovou kamerou LORRI (Long Range Reconnaisance Imager) a budou hrát klíčovou roli při navigaci sondy k Plutu po zbývající dobu letu (220 milionu kilometrů). 
Ačkoliv systém Pluta bude prvních pár měsíců na snímcích vypadat jen jako několik bodů, budou tyto snímky velmi užitečné pro navigátory ke korekci kursu dráhy sondy, tak aby v červenci dopadl průlet kolem Pluta na výbornou.


Intenzivnější průzkum Pluta pak začne na jaře, kdy kamery a spektrometry na palubě New Horizons budou moci poskytnout lepší rozlišení než nejvýkonnější teleskopy na Zemi. Nakonec by měla sonda pořídit množství kvalitnějších snímků Pluta a jeho měsíců, než bylo v minulosti teleskopy na Zemi získáno. 
Až New Horizons dokončí šestiměsíční výzkum Pluta, bude pokračovat v průzkumu Kuiperova pásu, obrovského kruhu materiálu, který zbyl z formování Sluneční soustavy před přibližně 4,6 miliardami let.

Sonda Dawn

NASA bude v roce 2015 zkoumat ještě další těleso Sluneční soustavy, trpasličí planetu Ceres. Současné informace o trpasličí planetě Ceres jsou poměrně skromné. To by měla brzy změnit sonda Dawn, která již dříve zkoumala planetku Vesta a na sklonku roku 2012 se vydala na druhou část své cesty, k planetce Ceres.


V lednu nás sonda zasypala novými snímky, které jsou již na úrovni nejlepších snímků Ceresu z Hubbleova dalekohledu. Tyto snímky již dosahují takové kvality, že je možné rozlišit krátery na povrchu. Trpasličí planetu Ceres nám ukazují ve velikosti 27 pixelů, tedy třikrát větší než na snímcích ze začátku prosince. 
Během následujících týdnů by měly být snímky stále lepší a lepší a to až do 6. března, kdy bude sonda zachycena gravitací planetky a navedena na oběžnou dráhu. Ta bude v dubnu upravena na kruhovou ve vzdálenosti asi 13 500 km od planetky Ceres. Výzkum bude trvat 16 měsíců.


Cílem sondy Dawn je prozkoumat planetku z různých vzdáleností, povrchové složení, ale také vnitřní strukturu. Ceres je největší těleso v hlavní části planetek mezi Marsem a Jupiterem a má kulový tvar. 
Planetka Ceres se pravděpodobně zformovala podobně jako ostatní planety Sluneční soustavy, ale nenabalila na sebe dostatečné množství materiálu. Proto má „pouze“ 950 kilometrů v průměru. Vědci se domnívají, že povrch může být pokryt ledem, pod kterým se nachází oceán kapalné vody. Její výzkum tedy může přinést spoustu nových poznatků.

Zajímavostí také je, že Dawn se stane první kosmickou sondou, která prováděla výzkum dvou různých těles z jejich oběžných drah. Je to možné díky třem iontovým motorům, které využívají plynný xenon jako pohonnou látku.

 

Zdroj:

http://phys.org

http://phys.org

http://http://astronomy.com

http://pluto.jhuapl.edu/index.php

autor: Sylvie Gorková


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz