Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » 1000 planet mimo Sluneční soustavu

1000 planet mimo Sluneční soustavu

23.10.2013

Významný milník moderní astronomie byl dosažen – v seznamu exoplanet na Extrasolar Planets Encyclopedia je ke dni 22. 10. 2013 zaznamenáno 1010 potvrzených planet mimo Sluneční soustavu. Je to již dostatečně velký vzorek k úvahám, jaké místo ve vesmíru zaujímá Slunce, naše Sluneční soustava a planeta Země.

Proces objevování exoplanet se samozřejmě nemohl vyvarovat chyb především v počátečním období. V 70. letech minulého století astronomové předpokládali, že šance na objevení planet mimo Sluneční soustavu za jejich života je asi 50 %.

V minulosti bylo zveřejněno mnoho falešných „objevů“ před potvrzením první skutečné exoplanety. Například hvězda 70 Ophiuchi byla objektem mnoha takovýchto tvrzení, která zahájil v roce 1855 W. S. Jacob (Madras Observatory). Nebo vlastní pohyby dokladované u Barnardovy hvězdy (označované též Barnardova šipka) nacházející se ve vzdálenosti 6 světelných roků byly ve 20. století studovány za účelem potvrzení přítomnosti neviditelného průvodce, který způsoboval pozorovaný „vlnivý“ pohyb hvězdy po obloze.

První skutečně ověřená planetární soustava byla objevena u nezvyklého a vskutku neočekávaného zdroje záření: 2 planety byly v roce 1992 nalezeny u pulsaru s označením PSR B1257+12. Pak už následoval objev exoplanety obíhající kolem hvězdy hlavní posloupnosti 51 Pegasi v roce 1995.

K objevování exoplanet používají astronomové několik různých metod, avšak téměř ve všech případech se jedná o metody nepřímé. Vyfotografovat planetu kroužící kolem jiné hvězdy než Slunce se zatím podařilo pouze v ojedinělých případech (39 exoplanet obíhajících kolem 36 hvězd). Jedna z prvních zobrazených planet obíhá kolem hvězdy Fomalhaut ze souhvězdí Jižní ryby. Pomocí Hubblova kosmického dalekohledu se podařilo rovněž zaznamenat změny polohy planety označené Fomalhaut b vůči mateřské hvězdě.

Nejvíce objevů exoplanet mají „na svědomí“ dvě metody. První metoda využívá gravitační vliv planety na mateřskou hvězdu, což se projeví změnami v pořízeném spektru hvězdy. Pokud rovina oběžné dráhy planety míří směrem k Zemi, hvězda se vůči pozorovateli střídavě přibližuje a zase vzdaluje. Využívá se přitom měření změn tzv. radiálních rychlostí. Touto metodou lze objevit i více planet u jedné hvězdy. Celkem bylo na základě měření radiálních rychlostí objevena více než polovina všech známých exoplanet.

V případě tzv. tranzitní metody využívají astronomové skutečnost, kdy „neviditelná“ planeta při svém oběhu kolem mateřské hvězdy přechází (tranzituje) před kotoučkem vzdálenější hvězdy. Tím dojde k nepatrnému (avšak měřitelnému) poklesu jasnosti hvězdy. Ze získané světelné křivky lze určit nejen přítomnost planety, ale i její oběžnou periodu a ve většině případů i její přesný průměr.

Nejnovější publikovaná data v encyklopedii exoplanet na adrese http://exoplanet.eu/ uvádějí 1010 potvrzených exoplanet, které obíhají kolem 770 různých hvězd. Mezi nimi je i 169 hvězd, kolem nichž obíhá více planet než jedna – můžeme je považovat za planetární soustavy.

Na připojeném obrázku označeném jako „Periodická tabulka exoplanet“ je 1010 objevených exoplanet rozděleno do několika skupin. Je rovněž uvedeno, kolik planet je již v každé skupině známo. Vpravo nahoře je dále uveden počet známých hvězd, u nichž byla objevena jedna či více planet.

Snahou astronomů je objevit planetu podobnou Zemi, která by kolem mateřské hvězdy obíhala v tzv. obyvatelné zóně. To je oblast v okolí hvězdy, kde na povrchu planety panují podmínky umožňující výskyt kapalné vody.

Pokud se týká obyvatelných exoplanet, jejich souhrn najdete na internetové stránce http://phl.upr.edu/projects/habitable-exoplanets-catalog. Je zde uvedeno zatím 12 planet obíhajících kolem hvězd Kepler-62, Gliese 667C, Gliese 581, Tau Ceti, Kepler-22, Gliese 163, Kepler-61 a HD 40307.

Velkým „lovcem“ exoplanet je družice NASA s názvem Kepler, která již objevila 3 588 kandidátů na exoplanety, z nichž bylo zatím potvrzeno 156. Tyto potvrzené exoplanety obíhají kolem 88 hvězd.

Zdroj: http://phys.org/news/2013-10-nearing-thousand-exoplanets.html a http://exoplanet.eu/

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz