Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
V letošním roce uplynulo 100 let od narození Ing. Bohumila Malečka CSc., který působil na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v letech 1961-1989 nejen jako ředitel, ale i jako odborný pracovník a organizátor sítě pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. Vystudovaný geoget se specializací na astronomickou geodézii.
Právě procházíme 24. cyklem sluneční aktivity, jako jeho začátek se uvádí leden 2008, kdy byla pozorována první aktivní oblast tohoto cyklu. Tak jako u jiných cyklů sluneční aktivity i v tomto byla pozorována dvě maxima. Primární maximum nastalo v roce 2012 a sekundární v březnu roku 2014. V roce 2016 sluneční aktivita silně klesla. V celkem 32 dnech se Slunce vyskytovalo úplně bez aktivních oblastí pozorovatelných ve fotosféře. Předpokládaný konec cyklu by měl nastat v roce 2019.
Již třetím rokem pozorujeme simultánně na pěti dalekohledech (dva synoptické s filtry H-alfa a CaII K a tři detailní na pozorování fotosféry a chromosféry též s filtry H-alfa a CaII K). Testy na zmodernizovaném protuberančním koronografu stále probíhají, v roce 2017 bychom jej měli provozovat již v běžném provozu.
Celkem bylo v průběhu 94 jasných dnů pozorováno 73 aktivních oblastí, z toho 63 oblastí ve spektrální čáře H-alfa, 66 ve spektrální čáře CaII K a 49 oblastí ve fotosféře. Zároveň se podařilo pozorovat 66 dnů celý sluneční disk v čáře Ca II K a 63 dnů v H-alfa. V případě příznivého počasí probíhalo pozorování slunečního disku po celý den.
Když nepočítáme data z erupcí, která jsou uchovávána v plném rozsahu, je uloženo za loňský rok v archivu
4 240 snímků. Snímky ze synoptických dalekohledů jsou k dispozici ve veřejném archivu (CaII K, H-alfa) a jsou postupně doplňovány.
V roce 2016 se nám podařilo napozorovat jen 13 erupcí, z toho pouze jedna ve spektrální čáře Ca II K. Ostatní erupce byly pozorované spektrální čáře H-alfa. Nejmohutnější pozorovanou erupcí byla 7. srpna erupce v oblasti NOAA 12572 o mohutnosti C8.5 v 15:09 UT. Nejčastější příčinou snímání erupce pouze v jedné spektrální čáře (obvykle H-alfa) byly špatné pozorovací podmínky.
Dne 9. 5. 2016 nastal na naší části planety výjimečný úkaz - přechod planety Merkur přes sluneční disk. Merkur má svou dráhu skloněnou oproti ekliptice asi o 7°. Jednou za čas se dostane Merkur mezi Slunce a Zemi (v bodech, kde se kružnice ekliptiky a dráhy Merkuru kříží) a nám se tím naskytne jedinečná příležitost pozorovat Merkur jako malý kotouček přecházející přes sluneční kotouč. Tranzit začal prvním kontaktem Merkuru s okrajem Slunce ve 11:12 UT a skončil posledním kontaktem v 18:42 UT (našeho času tedy ve 20:42 hodin). V České Republice úkaz končil až po západu Slunce. Počasí bohužel nevyšlo přesně podle představ a pozorování ovlivnila proměnlivá oblačnost.
Nižší chromosféra - CaII K |
Chromosféra - H-alfa |
Nižší chromosféra detail - CaII K |
Erupce jsou náhlá zjasnění v chromosféře (výjimečně i ve fotosféře), která se objevují ve většině případů v aktivních oblastech. Můžeme ji pozorovat ve více spektrálních čarách, nejvýraznější je v čáře vodíku H-alfa. Její mohutnost se posuzuje podle vyzářeného toku měkkého rentgenového záření.
Někdy se v oblasti výskytu erupce objeví i aktivní protuberance. Protuberance se obvykle začne zvedat až po vyvrcholení samotné erupce. Všechna následující videa ukazují protuberanci spojenou s erupcí a na dvou videích můžete vidět i erupci samotnou.
Jako protuberance označujeme oblaka hustšího a chladnějšího (převážně vodíkového) plazmatu, v porovnání s okolním prostředím koróny, která se nachází v chromosféře a spodní koróně. Jsou pozorovatelné nad okrajem slunečního disku jako jasný útvar (pozorujeme ho při průmětu na oblohu v emisi). Obecně dělíme protuberance na aktivní a klidné, rozdíl mezi nimi je zejména v životnosti a spektru.
Protuberance na východním okraji slunečního disku dne 2. 4. 2016 v 07:14 UT. |
Protuberance na západním okraji slunečního disku dne 4. 4. 2016 v 07:55 UT. |
Protuberance na východním okraji slunečního disku dne 26. 4. 2016 v 08:00 UT. |
Filament je termín označující protuberanci, která je pozorovatelná na slunečním disku a jeví se jako tmavý "hadovitý" útvar (na pozadí teplejší chromosféry jej pozorujeme v absorpci). První dva filamenty patří k aktivní oblasti, filament na třetím snímku k žádné oblasti nepatří.
Filament ze dne 5. 2. 2016 ve 14:40 UT. | Filament ze dne 17. 3. 2016 v 09:55 UT. | Filament ze dne 15. 4. 2016 v 08:17 UT. |
Od 29. června do 5. července 2016 se na Slunci nevyskytovala žádná aktivní oblast. Vzhledem k tomu, že všechny tyto dny byly jasné, máme z tohoto období pouze celkové snímky Slunce. Situace se zlepšila
6. července s oblastmi NOAA 12559 a 12560. Obě oblasti se však nevyvíjely a brzy zanikly. Slunce během roku 2016 bylo beze skvrn celkem 32 dní. Vzhledem k tomu, že jsme již 2 roky po maximu, bude dní přibývat.
1. 7. 2016 v 07:12 UT | 1. 7. 2016 v 07:02 UT |
A na závěr stručného přehledu ukázka nejvydařenějších snímků aneb jak by to mohlo vypadat, kdyby byly pozorovací podmínky stále příznivé.
NOAA 12591ve fotosféře: 11. 9. 2016 v 10:12 UT. |
NOAA 12589 ve spektrální čáře CaII K, chromosféra: 11. 9. 2016 v 08:57 UT. |
NOAA 12526 ve spektrální čáře H-alfa, chromosféra: 27. 3. 2016 v 09:32 UT. |
- externí pozorovatelé: Šimon Baško, Jáchym Bulek, Zlatica Kalužná
- zaměstanci: Martina Exnerová, Sylvie Gorková, Naděžda Lenžová, Jiří Srba
2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
pozorovacích dní | 24 | 41 | 85 | 125 | 148 | 119 | 94 |
pozorovacích dní na synoptických d.- fotosféra | 63 | 6 | 36 | - | 68 | 20 | - |
pozorovacích dní na synoptických d.- H-alfa | - | 1 | 17 | 56 | 74 | 77 | 63 |
pozorovacích dní na synoptických d.- Ca II K | - | - | - | 59 | 65 | 79 | 66 |
pozorovacích dní v detailech-fotosféra | - | - | 6 | 8 | 78 | 23 | 49 |
pozorovacích dní v detailech - H-alfa | 26 | 40 | 77 |
94
|
121 | 115 | 67 |
pozorovacích dní v detailech - Ca II K | - | - | - | 49 | 75 | 89 | 46 |
počet erupcí | 2 | 14 | 42 | 38 | 72 | 64 | 13 |
počet erupcí alespoň 2 dalekohledy | - | - | - | 3 | 10 | 31 | 5 |
Články mimo jiné obsahují i malou fotogalerii vydařených snímků z daného měsíce a přehled zajímavých pozorování.
autor: Martina Exnerová