Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


18.06.2018
Opět pozorujeme! – Zákryty

V letošním roce se stalo pozorování zákrytů opět jedním z odvětví našich odborných pozorování. I přes špatné počasí z počátku roku se doposud (za období leden – květen) podařilo „napozorovat“ (tj. nahrát a vyhodnotit) několik úkazů (přehled v tabulce). Tato pozorování nám posloužila k otestování sestavy navržené pro pozorování.

01.06.2018
Další jasný bolid nad Českou republikou večer 26. května 2018

Jen několik dní po jasném bolidu, který byl zaznamenán 23. května 2018 na počátku nautického soumraku nad střední Moravou, zaznamenaly kamery sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) 26. května 2018 na počátku astronomického soumraku další jasný a velmi pomalý bolid. Bolid dosáhl absolutní jasnosti -5,2m a jeho atmosférická dráha začala nad severovýchodním cípem Slezska v České republice a skončila nad Slezským vojvodstvím v jižním Polsku.

02.05.2018
Za tajemstvím padajících hvězd: Jasný bolid nad jižním Maďarskem

Cokoliv se šustne nad obzorem, o tom čeští astronomové dobře vědí. A nezáleží na tom, že tentokrát proťal zářící objekt oblohu nad hranicí Maďarska a Chorvatska. Pomocí dálkové radarové detekce, pozorování pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch, kamerových systémů a velmi kvalitních spektrografů lze odhalit tajemství jasného objektu za hranicemi České republiky.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Odborná činnost » Výsledky pozorování » Pozorování proměnných hvězd - duben 2016

Pozorování proměnných hvězd - duben 2016

Dubnový měsíc byl věnován fotometrii GJ 3236 všemi dostupnými dalekohledy. Bylo to z důvodu experimentu zachycení případných erupcí souběžně v různých filtrech. Vzhledem k tomu, že erupce trvají poměrně krátkou dobu, není možné tyto jevy pozorovat jedním dalekohledem a měnit filtry a mít dostatečné pokrytí světelné křivky.

Impulsem k této kampani byla publikace o podobné eruptivní zákrytové dvojhvězdě YY Gem, která vznikla na základě pozorování z roku 2012 (Bruce L. Gary - Photometric Monitoring by Amateurs in Support of a YY Gem Professional Observing Project). Cílem bylo pořídit kontinuální světelnou křivku této dvojhvězdy díky spolupráci pozorovatelů během několika nocí po celé zeměkouli. Souběžně s tímto pozorováním se tato dvojhvězda sledovala velkým dalekohledem s cílem pořízení spektropolarimetrických dat pro zobrazení povrchové mapy hvězd s rozložením intenzity magnetického pole. Během desetidenní kampaně bylo zachyceno i několik erupcí a to v několika filtrech.

V práci se pak objevil graf vztahu mezi logaritmem vlnové délky a logaritmem magnitudy zjasnění během erupce. U hvězdy YY Gem byla v grafu vidět určitá lineární závislost s určitým sklonem.

Podstatou této závislosti je, že záření z erupce pochází z nerovnovážného stavu, tedy že záření erupce je netermálního původu. Pokud záření pochází z rovnovážného stavu (tedy termální), je možné rozložení energie popsat Planckovou křivkou s jedním maximem a poklesy ke kratším a delším vlnovým délkám. V případě nerovnovážného stavu (tedy například interakce s elektronovým svazkem při erupci) je popis Planckovou křivkou nemožný. Z různých důvodů (např. turbulence) je právě dobrý popis mocninnou funkcí, tedy logaritmus intenzity – delta logaritmus energie. Energie se vybírá použitým fotometrickým filtrem a intenzita se přepočítává na magnitudy a fitováním pak vzniká přímka s určitým sklonem. Sklonu pak říká něco o procesech, které ty elektronové svazky vyvolaly a pokud jsou ty procesy na různých hvězdách podobné, měla by být i směrnice mocninných zákonů podobné.

Chtěl jsem porovnat právě tuto závislost mezi YY Gem a GJ 3236. S Pavolom Dubovským se nám podařilo získat vícebarevnou fotometrii jedné erupce 24. 11. 2015 a to ve filtrech V,R a I. Do grafu jsem pak vynesl naměřená data z této erupce a porovnání sklonu závislosti vyšlo velmi podobné. Z toho je možné usoudit, že procesy, které spouští erupce na těchto hvězdách jsou podobné. Z jedné koincidence jsem si nebyl jistý, jestli se nejedná o náhodu. Proto jsem se snažil během dubna získat co nejvíc pozorování a pořídit ve více filtrech průběh erupce. To se skutečně povedlo, a to 5. a 21. dubna. Prokázalo se i u těchto erupcí, že sklon závislosti je velmi podobný s předchozími případy. Jak vyplývá z měření, amplituda zjasnění během erupce roste ke kratším vlnovým délkám. V případě dubnových erupcí zjasnění nebyla výrazná a právě ve filtru I případ z 5. dubna byl na hraně detekovatelnosti a tedy přesnost určení amplitudy zjasnění není nejpřesnější. 21. dubna pak amplituda zjasnění ve filtru V byla pouze 0,2 magnitudy a ve filtru I nebylo patrné žádné zjasnění.

Díky třem pozorovaným případům erupcí je možné prohlásit, že příčiny erupcí u chladných trpasličích hvězd YY Gem a GJ 3236 jsou s největší pravděpodobností stejné.

 

Obrázek 1: Závislost amplitudy zjasnění při erupci na vlnové délce pro hvězdy YY Gem a GJ 3236.

 

autor: Ladislav Šmelcer


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje