Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


18.03.2024
Hvězdárna na Den hvězdáren a planetárií představila nové modely Slunce a Země

Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.

05.01.2024
Činnost Klubu nadaných dětí ve školním roce 2023/2024

Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.

15.12.2023
Zapomenuté výročí – Bohumil Maleček

V letošním roce uplynulo 100 let od narození Ing. Bohumila Malečka CSc., který působil na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v letech 1961-1989 nejen jako ředitel, ale i jako odborný pracovník a organizátor sítě pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. Vystudovaný geoget se specializací na astronomickou geodézii. 

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Odborná činnost » Výsledky pozorování » Pozorování proměnných hvězd - duben 2016

Pozorování proměnných hvězd - duben 2016

Dubnový měsíc byl věnován fotometrii GJ 3236 všemi dostupnými dalekohledy. Bylo to z důvodu experimentu zachycení případných erupcí souběžně v různých filtrech. Vzhledem k tomu, že erupce trvají poměrně krátkou dobu, není možné tyto jevy pozorovat jedním dalekohledem a měnit filtry a mít dostatečné pokrytí světelné křivky.

Impulsem k této kampani byla publikace o podobné eruptivní zákrytové dvojhvězdě YY Gem, která vznikla na základě pozorování z roku 2012 (Bruce L. Gary - Photometric Monitoring by Amateurs in Support of a YY Gem Professional Observing Project). Cílem bylo pořídit kontinuální světelnou křivku této dvojhvězdy díky spolupráci pozorovatelů během několika nocí po celé zeměkouli. Souběžně s tímto pozorováním se tato dvojhvězda sledovala velkým dalekohledem s cílem pořízení spektropolarimetrických dat pro zobrazení povrchové mapy hvězd s rozložením intenzity magnetického pole. Během desetidenní kampaně bylo zachyceno i několik erupcí a to v několika filtrech.

V práci se pak objevil graf vztahu mezi logaritmem vlnové délky a logaritmem magnitudy zjasnění během erupce. U hvězdy YY Gem byla v grafu vidět určitá lineární závislost s určitým sklonem.

Podstatou této závislosti je, že záření z erupce pochází z nerovnovážného stavu, tedy že záření erupce je netermálního původu. Pokud záření pochází z rovnovážného stavu (tedy termální), je možné rozložení energie popsat Planckovou křivkou s jedním maximem a poklesy ke kratším a delším vlnovým délkám. V případě nerovnovážného stavu (tedy například interakce s elektronovým svazkem při erupci) je popis Planckovou křivkou nemožný. Z různých důvodů (např. turbulence) je právě dobrý popis mocninnou funkcí, tedy logaritmus intenzity – delta logaritmus energie. Energie se vybírá použitým fotometrickým filtrem a intenzita se přepočítává na magnitudy a fitováním pak vzniká přímka s určitým sklonem. Sklonu pak říká něco o procesech, které ty elektronové svazky vyvolaly a pokud jsou ty procesy na různých hvězdách podobné, měla by být i směrnice mocninných zákonů podobné.

Chtěl jsem porovnat právě tuto závislost mezi YY Gem a GJ 3236. S Pavolom Dubovským se nám podařilo získat vícebarevnou fotometrii jedné erupce 24. 11. 2015 a to ve filtrech V,R a I. Do grafu jsem pak vynesl naměřená data z této erupce a porovnání sklonu závislosti vyšlo velmi podobné. Z toho je možné usoudit, že procesy, které spouští erupce na těchto hvězdách jsou podobné. Z jedné koincidence jsem si nebyl jistý, jestli se nejedná o náhodu. Proto jsem se snažil během dubna získat co nejvíc pozorování a pořídit ve více filtrech průběh erupce. To se skutečně povedlo, a to 5. a 21. dubna. Prokázalo se i u těchto erupcí, že sklon závislosti je velmi podobný s předchozími případy. Jak vyplývá z měření, amplituda zjasnění během erupce roste ke kratším vlnovým délkám. V případě dubnových erupcí zjasnění nebyla výrazná a právě ve filtru I případ z 5. dubna byl na hraně detekovatelnosti a tedy přesnost určení amplitudy zjasnění není nejpřesnější. 21. dubna pak amplituda zjasnění ve filtru V byla pouze 0,2 magnitudy a ve filtru I nebylo patrné žádné zjasnění.

Díky třem pozorovaným případům erupcí je možné prohlásit, že příčiny erupcí u chladných trpasličích hvězd YY Gem a GJ 3236 jsou s největší pravděpodobností stejné.

 

Obrázek 1: Závislost amplitudy zjasnění při erupci na vlnové délce pro hvězdy YY Gem a GJ 3236.

 

autor: Ladislav Šmelcer


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies