Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
20.02.2015
Moderní technologie umožňují relativně jednoduchými prostředky zaznamenat dění na obloze kolem nás. Po internetu koluje velké množství úžasných snímků hvězdné oblohy. Problém je však většinou v tom, že jsou pořízeny z míst s přírodně tmavou oblohou, která se v České republice již nevyskytuje a po celé Evropě bychom taková místa napočítali na prstech jedné ruky. Jak tedy bude vypadat obloha na snímcích pořízených ze zahrady za vašim domem?
V tomto článku nás bude zajímat především Mléčná dráha. Jedná se o světlý pás táhnoucí se po obloze (proto mléčná dráha), který představuje nejvýraznější část naší domovské Galaxie pozorovatelnou ze severní polokoule. Na tmavé obloze jde o velmi nápadný útvar, který je při pohledu malým dalekohledem tvořen jednotlivými hvězdami. Z míst se světelným znečištěním (odpovídajícím středoevropskému městu s 20 tisíci obyvateli) je však pozorování Mléčné dráhy již obtížné a je značně ovlivněno meteorologickými podmínkami (vlhkostí vzduchu, množstvím prachu a dalších nečistot v atmosféře, …). Lze tedy říci, že vhodné podmínky pro pozorování Mléčné dráhy z Valašského Meziříčí nastávají spíše v létě a celkově v průběhu maximálně několika desítek dní během roku.
Šance na pohodlné spatření Mléčné dráhy lze v našem případě značně zlepšit krátkou cestou do okolních kopců, které leží stranou od velkých sídel - zdrojů umělého světla. Úplně přírodní tmu si zde sice neužijeme, ale stanoviště i jen několik kilometrů za městem (pokud možno ve vyšší nadmořské výšce) představují mimořádný rozdíl v kvalitě pozorovacích podmínek. Příkladem může být Beskydská oblast tmavé oblohy (BOTO, http://www.boto.cz/), která byla založena v roce 2013 na česko-slovenském pomezí v Beskydech.
Rozdíl mezi tím, co spatří pozorovatel na okraji města a v kopcích, můžeme zdokumentovat na následujících snímcích. Byly pořízeny v roce 2014 necelý měsíc po sobě, stejnou technikou (Nikon D5000, Samyang 8/3,5 fisheye).
První série snímků zachycuje pohled z areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí směrem na jihozápad 23. září 2014. Obloha byla při vizuálním pohledu velmi čistá a průzračná (až na několik drobných oblaků nízké oblačnosti). Přesto je na ní patrný oranžový nádech, který je intenzivní především u obzoru, tedy v místech, kde se díváme přes větší množství atmosféry.
jeden snímek, expozice 30 s
|
expozice 26 x 30 s, startrails
|
expozice 23 x 30 s
|
Druhá série snímků byla pořízena 18. října 2014 nedaleko Hotelu Charbulák (www.charbulak-beskydy.cz) v Beskydské oblasti temné oblohy, kde se uskutečnil seminář projektu Společně pod tmavou oblohou. Jde o pohled na severozápad. Pozorování rušila vysoká oblačnost (viditelná v pravé části snímku), takže podmínky bylo možné na dané lokalitě považovat spíše za průměrné. Přesto je obloha celkově tmavší a světelné rušení je způsobeno především velkými vzdálenými zdroji (Frýdek-Místek, Třinec).
jeden snímek, expozice 30 s
|
expozice 20 x 30 s, startrails
|
expozice 20 x 30 s
|
autor: Jiří Srba