Výsledky pozorování

Rok 2013 je již minulostí a je možné se podívat na rekapitulaci pozorování proměnných hvězd. Ten se zapsal do statistik jako nejhorší co do počtu pozorovacích nocí. Ne že bych opomíjel jasné noci a nechtělo se mi pozorovat, ale počasí bylo loni opravdu velmi skoupé. 

Poslední měsíc roku 2013 patřil z pozorovatelského hlediska k průměrným. Za šest nocí bylo získáno 5512 měření zákrytových dvojhvězd. Pokračoval jsem v pozorování zákrytové dvojhvězdy EP And, očekávané výraznější změny v O-C diagramu se zatím nedostavují. Podařilo se také získat minima do projektu DWARF, konkrétně pro hvězdu HS 2231+2441 v souhvězdí Pegasa. Je to jeden z kandidátů na vyhledávání doprovodných těles v systému – hnědých trpaslíků nebo exoplanet. V porovnání s výsledky měření z roku 2012 okamžiky minim nastávají v rozmezí jenom několika sekund, což prozatím nenasvědčuje přítomnosti hmotnějšího tělesa. Jelikož se jedná o slabý systém a minima probíhají velmi rychle, je potřeba pro pozorování dalekohled většího průměru. Podrobnější informace o tomto novém zákrytovém systému přinesla práce R. Ostensen v roce 2007. 

Od listopadu 2012 jsou na střeše jižní budovy Hvězdárna Valašské Meziříčí napevno instalovány dva video-systémy pro zaznamenávání přeletů meteorů. V roce 2013 tedy měly naše kamery první možnost zaznamenat celý rok meteorické aktivity z jednoho pevného stanoviště. Pevná instalace kamer navíc umožnila částečnou automatizaci pozorování, což se projevilo na počtu napozorovaných nocí i zachycených meteorů.

V noci před štědrým dnem (23. prosince 2013, 22:53:20 SEČ) se podařilo videostanicemi na pozorování meteorů umístěnými na Hvězdárně Valašské Meziříčí zachytit přelet velmi jasného meteoru. Dráha tohoto meteoroidu byla tak výhodná, že jeho let byl zaznamenán na obou našich kamerách. Doplněno 9. ledna 2014!

Po relativně „erupčně“ klidném září přišel podstatně živější říjen a počátek listopadu. Kupodivu přálo počasí, a i když pozorovací podmínky z hlediska neklidu atmosféry nebyly ideální, podařilo se nám v těchto dvou měsících pořídit snímky celkem 29 aktivních oblastí. Z pohledu počasí byl výrazně lépe vydařený měsíc říjen. Přinášíme pár základních informací o sluneční aktivitě v tomto období a především obrazový materiál.

V roce 2011 dokončila Hvězdárna Valašské Meziříčí realizaci projektu KOSOAP (Kooperující síť v oblasti astronomických odborně-pozorovatelských programů). V jeho rámci byly otestovány a zprovozněny dva jednoduché systémy na video-pozorování meteorů. Zároveň se hvězdárna zapojila do evropské spolupráce na tomto poli pod hlavičkou středoevropské sítě CEMENT a  později nově ustavené evropské databáze drah meteoroidů - EDMOND.

Pozorovatelsky nepříliš přívětivý měsíc se zapsal do archivu šesti jasnými nocemi a 4000 měřeními zákrytových dvojhvězd. Hlavní těžiště zájmu bylo na systému EP And, kdy se snažím získat co nejvíce minim v řadě na potvrzení krátkodobé variace 1,834 roku. Zatím se podařilo sledovat období kolem 50 dní, nějaké náznaky změn tu jsou. Taktéž další zajímavé systémy v souhvězdí Andromedy – V 483 And a CN And si zasloužily pozornost. U V 483 And je nejasná hodnota periody i stanovené primární či sekundární minima.

Další zajímavou zákrytovou dvojhvězdou se stala XZ And díky nové publikaci autora Y.G. Yanga v New Astronomy, kde byla citována moje data získaná v roce 2011. 

Z hlediska pozorovatelského to nebyl tak špatný měsíc, za osm nocí jsem pořídil 11 787 měření zákrytových dvojhvězd. Část pozorovacího času jsem věnoval poli s proměnnou EM Lac se dvěmi novými proměnnými CzeV 475 a 480 pro zpřesnění periody. Dále jsem se věnoval zanedbaným zákrytovým dvojhvězdám se zajímavým průběhem O-C diagramu.

Při pročítání literatury jsem narazil na citaci našich pozorování dvojhvězdy EP And v práci Jae Woo Lee z letošního roku. Podrobnější informace následují v dalším odstavci. Protože je nyní ideální období pro pozorování souhvězdí Andromedy, pokusím se získat co nejvíce minim pro tuto hvězdu pro potvrzení krátkodobé variace s periodou 1.834 roku, což má být způsobeno jedním ze dvou dalších těles u EP And. 

První měsíc školního roku se Slunce se svou aktivitou příliš nepředvedlo, ale i tak jsme měli možnost pozorovat některé zajímavé projevy sluneční aktivity a aktivní jevy. Kromě pozorovatelských aktivit jsme absolvovali velmi zdařilý workshop zaměřený na Slunce a sluneční fyziku.

Stejně jako loni, ani letošní září neposkytlo mnoho pozorovacích nocí. Babí léto se pravděpodobně přesouvá do října. Během šesti nocí se podařilo získat 5090 měření. Několikrát jsem se věnoval i hvězdám z projektu DWARF. V červenci mě zaujala při pozorování zákrytová dvojhvězda DE CVn. Při předpokládaném začátku zákrytu DE CVn jasnost velmi rychle spadla do minima, kde setrvala po dobu několika minut. To nasvědčuje velkému poměru velikostí složek dvojhvězdy. Taktéž rozdílné amplitudy ve filtrech V a R naznačily, že jednotlivé složky mají rozdílné teploty.Z tohoto důvodu jsem prozkoumal dostupnou literaturu a zjistil, že se jedná o systém skládající se z červeného a bílého trpaslíka. DE CVn byla zařazena do projektu DWARF, předpokládá se, že v jejím okolí se může nacházet třetí objekt – exoplaneta nebo další hvězda. Podrobnější informace pochází z překladu článku E. van den Besslaara z roku 2007.